Projít Senátem však bude pro návrh zákona mnohem těžší - už jenom proto, že Berlusconi se v roce 1986 stal majitelem superklubu AC Milán a podle opozice jde tedy v tomto případě o jasný konflikt zájmů.
A proč vůbec je třeba pomáhat klubům hrajícím jednu z nejsledovanějších a nejlukrativnějších ligových soutěží v Evropě? I bohaté italské týmy jsou už vyčerpány obrovskými částkami, které musí vydávat za přestupy nových hvězd a na platy hráčů.
Podle průzkumu italského deníku Il Sole 24 Ore zaznamenaly prvoligové italské týmy v loňské sezoně celkovou ztrátu ve výši 948 milionů eur. Mzdy hráčů přitom spolknou 85 procent všech klubových příjmů, takže se jejich dluhy zvýšily o 41 procent na 2,5 miliardy eur.
Právě proto přišel Berlusconi, který nikdy neváhá využít populistických kroků - a fotbal je v Itálii doslova modlou - s plánem, podle nějž by si jednotlivé týmy mohly dluhy snížit.
Italské zákony zatím povolovaly, aby si dlužník mohl v případě problémů rozložit své dluhové zatížení do tří let. Teď by na to fotbalové kluby měly mít let deset. V praxi to znamená, že když tým zaplatí za nějakou hvězdu 30 milionů eur - což udělal například právě AC Milán, když získal obránce Alessandra Nestu - a pak ho prodá za 15 milionů, může patnáctimilionovou ztrátu rozepsat na deset let.
Ročně tak klub z účetních knih odepíše jen 1,5 milionu eur. Dříve by to bylo pět milionů ročně, a to už by někdy mohlo znamenat vážné problémy, které by v krajním případě mohly vést i k bankrotu.
Dokonce i v řadách Berlusconiho stoupenců se ozvaly hlasy, že se jedná o příliš "kreativní" hru s čísly. "Je to ostuda, nikdy jsem nezažil podobné účetní praktiky," prohlásil například Giancarlo Giorgetti, člen parlamentu za pravicovou Severní ligu, která je vládním partnerem.
"Je to přesný opak toho, co by se mělo dít v seriózní zemi," napadl italského premiéra Luca di Montezemolo, prezident stáje Ferrari, o němž se kdysi spekulovalo jako o jednom z potenciálních ministrů, kteří by mohli být členy Berlusconiho vlády.
"Jedná se o další políček právnímu státu," tvrdí opozice a naznačuje tak, že Senátem návrh na spásu italského fotbalu jen tak snadno neprojde. Ale i kdyby prošel, ještě tu je Evropská unie.
"V okamžiku, kdy jsem se o plánu Zachraňte fotbal dozvěděl, ihned jsem antimonopolní orgány EU vyzval, aby prošetřily, zda návrh tak, jak se na první pohled jeví, v sobě neobsahuje prvek státní pomoci.
Ta by totiž mohla mít negativní dopady na hospodářskou soutěž," potvrdil Mario Monti, komisař EU, který má tyto problémy na starosti.
