„Přestože sídliště obvykle nepatří k atraktivním lokalitám, u nás je zatím o paneláky stále zájem. Ceny bytů v nich proto nejsou nižší než ceny bytů v cihlových domech,“ upozornil Michal Hadlač z brněnského Institutu regionálních informací. Za pár let však podle něj budou sídliště představovat vážný problém.
Obnova za stovky miliard
Nejvíce panelových domů se v Česku postavilo v letech 1971 až 1980. Tehdy vyrostlo kolem 33 tisíc domů s více než 468 tisíci bytů. Vyřešily částečně problém s bydlením, mají však spoustu vad. Pokud mají dál sloužit, potřebují údržbu i nákladnou rekonstrukci.
Odborníci odhadují, že opravy panelových domů v Evropské unii spolknou v následujících letech v přepočtu asi 10,3 bilionu korun. Paneláky v České republice si vyžádají 300 až 400 miliard korun, přičemž v letech 2007 až 2013 by Česko mohlo získat 140 až 150 miliard z evropských fondů.
Řada měst i jiní vlastníci panelových domů se do jejich oprav a do oživení prostředí sídlišť pustili s vervou už před lety. Využili totiž výhodné finanční podpory státu. Odborníci na trh s byty se však obávají, že jakmile se obce, družstva či velké firmy panelových bytů zbaví a rozprodají je, opravy skončí a domy rychle zchátrají.
Budou zbourány?
Shodně s Hadlačem je přesvědčen, že jednotliví majitelé bytů ani malá družstva vlastníků nebudou schopni zorganizovat, natož zaplatit rozsáhlé rekonstrukce a modernizace domů. Podle obou mužů hrozí, že u nás nastane podobná situace jako v bývalém východním Německu, kde opuštěné panelové domy raději bourají.
„Městům nakonec nezbude než řešit, co s ruinami, které budou ohrožovat lidi. Radnice by se neměly panelových domů a odpovědnosti za ně neuváženě zbavovat. Je to krátkozraké,“ varuje Hadlač.
