ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Těžba uhlí v Česku loni stoupla o desetinu, na vině byla energetická krize

  • 3
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19.

Vyplývá to z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.

„Covid přinesl dramatický útlum poptávky. Následovalo však ekonomické probuzení Asie v kombinaci s energetickou krizí a nedostatkem zemního plynu. To přineslo bezprecedentní nárůst těžby hnědého uhlí v ČR,“ řekl generální ředitel společnosti Elektrárna Chvaletice Václav Matys. Nárůst těžby potvrdila i mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková.

Těžba uhlí v dole ČSM na Karvinsku se prodlouží do roku 2025, pak skončí

„Od druhého pololetí roku 2022, kdy prudce stoupla poptávka po energetickém uhlí, přijala Sokolovská uhelná opatření ke změně trendu postupného snižování objemu těžby a vrátila se na technologická maxima možného objemu těžby,“ uvedla.

Česko není ve světě výjimkou. Celosvětová produkce loni podle Evropy v datech ve srovnání s rokem 2021 stoupla o sedm procent, spotřeba vzrostla meziročně o 0,6 procenta, zároveň byla nejvyšší od roku 2014. Růst poptávky táhla především Čína, která vloni spálila více než 55 procent světové spotřeby uhlí, a Indie s téměř 13 procenty. V Evropě bylo Česko co do množství vytěženého uhlí na čtvrtém místě, premiantem bylo se 133 miliony tun Německo.

Těžba uhlí nekončí, zbylé doly OKD pojedou minimálně do konce příštího roku

Letos podle dat těžba uhlí opět klesá a zřejmě se vrátí pod úroveň roku 2021. Tomu odpovídá například i výrazně snížená pololetní výroba elektřiny z uhlí v ČEZ. „Nejspíš jde o první projevy startující energetické transformace. Nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, v Česku především solárních elektráren, snižuje výrobu fosilních zdrojů,“ míní Matys. Upozornil, že úplné nahrazení uhelných a plynových zdrojů však stále brzdí nedostatek akumulačních kapacit a problémy s mezisezonním ukládáním energie.

Česko plánuje podle programového prohlášení vlády odstavit uhelné elektrárny do roku 2033. Nahradit je chce především novými jadernými zdroji doplněnými obnovitelnými zdroji energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu v té souvislosti v současné době připravuje aktualizaci státní energetické koncepce.

,