V bažinách poblíž místa, kde se dnes nachází hlavní město Slovinska, prý v dávných dobách žil zlý drak. Sežral všechno, na co přišel. Ryby, vodní živočichy, a když se mu připletli do cesty, také lidi.
Přítrž jeho řádění učinil až řecký hrdina Iásón, který se se zlatým rounem a svými argonauty plavil v oblasti dnešního Jadranu. Příšeru přemohl, založil město a vrátil se do Řecka. Na úrodné půdě kolem říčky Lublanice se díky jeho hrdinskému činu dalo konečně hospodařit bez obav o holý život.
Dnes Lublaň už žádný drak neohrožuje a život v hlavním městě dvoumilionové země je o poznání klidnější. Starodávnou legendu připomínají jen čtyři mlčenlivé dračí sochy, které stráží most přes Lublanici v centru metropole. Pokud přes most projde panna, zavrtí prý ocasy.
Slovinsko už nechce být jen tranzit k moři. K dálniční známce láká na slevy |
I na tuhle legendu chtějí Lublaňané přilákat turisty k návštěvě svého města – a vlastně i celé země. Na rozdíl od sousedního Chorvatska a Itálie však nemůže tolik lákat na pobyty u moře – pobřeží má necelých 50 kilometrů a z velké části je průmyslové. Slovinsko má však i podmanivé hory či právě Lublaň, do jejíž podoby výrazně promluvil věhlasný architekt Jože Plečnik.
Ve srovnání s Českem jsou pro slovinskou ekonomiku příjmy z cestovního ruchu důležitější. Zatímco v zemi, která se před sedmadvaceti lety osamostatnila od bývalé Jugoslávie, tvoří zhruba 12 procent HDP, v tuzemsku dosahuje tento podíl necelých osm procent.
V mnohém jsou si však obě ekonomiky podobné. Stejně jako Česko spoléhá i Slovinsko z velké části na obchod se zahraničím. Především v průmyslu, a obzvlášť automobilovém. Vyváží se hlavně do Německa a do Itálie. A protože ekonomice eurozóny se nyní daří, rostou exporty dvouciferným tempem. A s nimi celá slovinská ekonomika, která loni přidala slušných pět procent.
Slovinsko v datech
Jenže té závislosti na vnějším světě je možná až příliš. „Vývoj slovinské ekonomiky je propojený s vývojem v Evropské unii výrazně víc než v případě Česka,“ říká Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB a nyní hlavní ekonom Generali CEE Holdingu.
To se projevilo po finanční krizi, po které Slovinci sklouzli do recese hned dvakrát. A i přes současný svižný ekonomický růst je část Slovinců skeptická. Mimo jiné i kvůli tomu, že se země zbytku Unie v posledních letech spíše vzdálila. Zatímco v roce 2008 – rok po přijetí eura – dosahovalo podle eurostatu HDP na hlavu v paritě kupní síly 90 procent unijního průměru, nyní je to pouze 83 procent.
„Lidé si pořád pamatují recesi a bojí se, že by se mohla vrátit. A dnes, kdy ekonomika roste, hodně lidí nadává, že z toho nic nemají. Ceny stoupají rychleji než platy,“ popisuje devětadvacetiletý recepční v jednom z velkých lublaňských hotelů.
A ti s nadprůměrnými výdělky si zase stěžují na progresivní zdanění. „Část mých příjmů vláda zdaní 50 procenty. To by se mělo změnit,“ říká vysoce postavený manažer nadnárodní společnosti.
Ekonomové navíc upozorňují, že země nutně potřebuje rozsáhlé reformy. Některé problémy jsou stejné jako v dalších zemích střední a východní Evropy, jako například úprava penzijních systémů, která si poradí se stárnoucí populací, a nutnost zdravotní reformy.
Slovinsko v datech
Jenže Slovinsko má i vlastní výzvy. „Stále existuje poměrně vysoký podíl státního vlastnictví. A země se potýká se strukturálním deficitem a vysokým státním dluhem,“ upozorňuje Singer. Nový kabinet, který vzejde z předčasných voleb, jež se konaly minulou neděli, však tyto problémy jen stěží vyřeší. Pokud tedy vůbec vznikne.
Vítěz voleb – někdejší premiér Janez Janša a jeho Slovinská demokratická strana – sliboval v kampani mimo jiné privatizaci a snížení daní. Ve volbách však získal pouze čtvrtinu hlasů a k sestavení vlády bude potřebovat další strany.
Slovinské volby vyhrála protiimigrační SDS, sama ale vládu nesestaví |
Politická scéna je rozdrobená, do parlamentu se probojovalo osm dalších seskupení. A navíc většinu stran zatím odrazuje Janšova vyhrocená protiimigrační rétorika, na níž kvůli vlastním zkušenostem – zemí se během nejsilnější migrační vlny v roce 2015 převalilo půl milionu migrantů – velká část voličů slyšela.
„Politická nestabilita nebo slabá vláda bez jasného programu by mohla přinést problém pro ekonomiku a pomalejší růst,“ varuje šéfka slovinské Obchodní a průmyslové komory Sonja Šmuc.
Generali CEE však čeká, že se Slovinsku bude dařit. Nedávno koupila pojišťovnu Adriatic Slovenica. A pokud spojení dají zelenou antimonopolní orgány, stane se ze slovinské pětky druhá největší pojišťovna v zemi.
Na Slovinsko si brousí zuby také Číňané. Skupina Hisense nedávno získala čtvrtinový podíl ve výrobci bílé techniky Gorenje. A nyní chce dokoupit zbytek. „Proti tomu tady nikdo neprotestuje. Číňané dali dobrou nabídku, která o hodně překročila aktuální tržní cenu společnosti,“ říká zmiňovaný manažer.
