V místnosti s několika stoly a počítači poutají pozornost obrazovky umístěné na zdi nad monitory. Obraz na nich je rozdělen do dvaceti políček, přičemž každé z nich ukazuje něco jiného. Většinou se jedná o ploty, brány či dvory různých komerčních areálů.
Zaměstnanec sedící pod nimi je však nepřetržitě nesleduje. Zbystří jen ve chvíli, kdy ho systém sám upozorní a jedno z políček se samo zvětší na celou obrazovku. To znamená, že inteligentní kamerový systém zaznamenal neobvyklou událost – zpravidla pohyb tam, kde by nyní žádný být neměl.
Operátor proto záběr prozkoumá a posoudí, zda o nic nešlo, nebo je naopak v areálu narušitel a je potřeba vyslat na místo výjezd. Tak to funguje v takzvaném dohledovém centru, v tomto konkrétním případě vysočanské centrály firmy Securitas, největší bezpečnostní agentury v Česku.
Popsané dění odpovídá na otázku, jak je možné, že ačkoli v nedávné době firmě Securitas ubylo asi čtyři sta pracovníků (v současnosti zaměstnává asi 5 100 lidí), zisk meziročně stoupl o sto milionů na 1,6 miliardy korun. Nejrychleji rostoucím sektorem je totiž právě instalace bezpečnostní techniky.
Z ní také kouká pro bezpečnostní firmu vyšší marže. Zatímco z ceny, kterou zaplatí klient za živého strážného, jde bezpečnostní firmě 10 až 15 procent, u řešení, které stojí hlavně na technice, se marže šplhá i k pětatřiceti procentům.
Jeden operátor za dvacet hlídačů
Ve výsledku potom místo jednotlivých strážných na místě zastane monitoring desítek areálů jeden operátor z centrály. Pracovníci ostrahy – zejména ti, kteří hlídají objekty mimo provozní či otevírací dobu – se tak stávají další z profesí, která vyklízí pole technice.
Podle jednatele českého Securitasu Michala Kuníka to není tak, že by hlídači vyloženě přicházeli o práci. „Kamerizace“ spíše pomáhá zaplňovat pracovní pozice, na které se v současnosti kvůli nízké nezaměstnanosti nedaří sehnat lidi.
Není to jen případ Securitasu. Podobný trend, včetně investic do dohledového centra, potvrdila i další velká firma z oboru. O detaily se dělit nechtěla.
Michala Kuníka současný trend nepřekvapil. Od kolegů ze zahraničních poboček nadnárodní společnosti o něm věděl a čekal, že přijde. „V Německu je naprosto neobvyklé, aby po skončení pracovní doby byl třeba v areálu továrny živý hlídač. V Česku jsou klienti konzervativní, stále chtějí, aby je někdo pozdravil nebo otevřel dveře,“ vysvětluje svou zkušenost Kuník.
Zatímco český analytik tak v centrále zkoumá obrazy z desítek kamerových systémů, jeho německý kolega má klidně na starosti i dvě stovky areálů. I v Česku se to však postupně mění. Z jedné strany za to může rozvoj techniky. Analytické kamerové systémy jsou čím dál přesnější a zároveň dostupnější.
A na druhé straně je cena lidské práce, která stoupá. V Česku z několika důvodů v tomto oboru pomaleji než v západní Evropě. I proto podle Kuníka klienti dlouho odolávali. Ve výsledku stále mohou dosáhnout na nabídku, která je levnější.
Hlídač jako levná komodita
Důvodem toho je i pokřivený pracovní trh, který v oboru funguje. Ten je jednak způsoben tím, že v Česku podle dostupných dat funguje okolo 1 500 firem, zatímco ve srovnatelně velké Belgii je to jen pětina. Je to i proto, že zákon, který by služby, jako je ostraha, ošetřoval, teprve vzniká.
V oboru tak podle tajemníka Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Radka Zapletala došlo k tomu, že se práce, respektive pozice hlídače, zkomoditizovala. Stala se položkou v soutěžích o zakázky, kde se vyvíjí co největší tlak na cenu. Kvůli tomu se odměny dostaly na úroveň minimální mzdy, přesněji řečeno na druhý stupeň takzvané zaručené mzdy, která se od minimální odvozuje.
Zatímco minimální mzda aktuálně činí 9,9 tisíce korun, medián hrubé měsíční mzdy pracovníka ostrahy a bezpečnostních agentur byl za rok 2015 podle Informačního systému o průměrném výdělku 12 044 korun.
Dalším fenoménem v oboru je přednostní zaměstnávání osob se zdravotním postižením kvůli tomu, že na ně firmy čerpají doplatky. Platit tedy mohou méně, což se projevuje v jejich nabídkách. „Zaručená hodinová mzda je 69,10 koruny, řada firem ale chodí do zakázek třeba za 55 korun, což potom sráží celý trh,“ říká.
I Zapletal potvrzuje, že celkově v oboru ubývá lidí. „Je to přibližně patnáct set lidí ročně. Z nich asi třetinu opravdu nahradí technika, větší část ale odchází nejspíš do šedé či černé zóny, kde se jim to vyplatí více,“ dodává. Aktuálně podle něj v bezpečnostním sektoru pracuje na 46 tisíc lidí.
