Řekové si zemi rozkradli a eurem by platit neměli, říká český Řek

  10:12aktualizováno  10:12
Pokud chcete vědět co nejvíce o skutečné situaci předluženého Řecka, od tamních politiků a ekonomů se dozvíte jen neurčité fráze. MF DNES se proto obrátila na Čecha s řeckými kořeny Alekose Kufudakise, jenž situaci v Řecku detailně sleduje, několikrát ročně tam jezdí a musí tam obhospodařovat rodinný majetek.

Kufudakis si myslí, že Řecko už nemá v eurozóně co dělat a nikdy tam ani být nemělo. | foto: MF DNES

Co stojí za zadlužením Řecka?
Korupce. Ta je sice všude na světě, ale v Řecku bují do extrému. Je jedno, zda tam vládne pravice či levice, protože úředníci tam mají obrovskou sílu, nemění se, připomínají chobotnici, která stále zůstává na svém místě. Vznikají dlouhodobé vazby, přes které se země postupně rozkrádá. Nakonec to zašlo tak daleko, že se musely začít oficiálně falšovat statistiky směrem k EU.

Jakou má země šanci, že skutečně začne spořit a svůj dluh smaže?
U moci je tam teď středolevá strana, obdoba české ČSSD, která musí začít dělat tvrdá pravicová opatření. Řekové na jednu stranu chápou, že se někde šetřit musí, ale chudší pracující stávkují kvůli přesvědčení, že za stav země nemohou. Prostě tvrdí, že to nerozkradli oni.

Bývá líbivé a snadné svést to jen na někoho „nahoře“, ale předpokládám, že se na štědrém systému přiživovali všichni.
To je pravda, ale zásadní zakázky jsou pak ty velké typu českých pandurů či gripenů.

Bude se tedy v Řecku šetřit?
Nic jiného jim přes všechny protesty nezbude, jen o tom ještě nevědí. Jestli to vygraduje třeba až do nějakých krvavých střetů, což není v Řecku nic neobvyklého, není teď jasné. Zatím to vypadá, že lidé jsou sice nespokojeni, ale ještě nejsou úplně organizováni. Ale čím déle se řešení odsouvá, tím větší vztek v nich narůstá. Stávky jsou sice řecký folklor - vždy se projde centrem, vymlátí se pár výloh a je nakonec jedno, zda jde o fotbal či státní finance, ale teď to vypadá vážně.

Alekos Kufudakis (47)

Narodil se v Brně, jeho rodiče přišli do Československa po druhé světové válce jako uprchlíci před občanskou válkou v Řecku. Vystudoval psychologii, více než pětadvacet let žije se svou partnerkou, která je také psycholožka. "V naší profesi se neženíme," říká se smíchem Kufudakis. Mají spolu dceru Sophii, volný čas tráví na dvou kolech a u vody - rád totiž jezdí na chopperu a rybaří.

Jak silné jsou v Řecku odbory?
Odbory jsou obrovsky silné a stejně tak státní zaměstnanci. Ti se mají obvykle lépe než lidé zaměstnaní v soukromém sektoru, což je snad ve světě řecká rarita. Snem každého Řeka je mít prakticky jakýkoli „šolich“ ve státní správě.

Získá výhody, které jedou až do konce života: mají levnější bydlení, prakticky neplatí lékaře, chodí dříve do důchodu a tak dále. Stát se velmi dobře stará například o válečné invalidy. Ze zákona mají všechny trafiky vlastnit invalidi, podobně jako to bylo v prvorepublikovém Československu. V praxi to vypadá tak, že je načerno pronajímají a k tomu třeba ještě berou důchod.

Takže i mladí lidé třeba po univerzitě touží pracovat pro stát?
Když chtějí mít pravidelný příjem a založit rodinu, tak obvykle ano. To vede k tomu, že je v Řecku administrativa obrovsky přebujelá a vytváří si jen práci pro práci. Každý úředník se snaží udělat nepostradatelným. Nedávno jsem tam vyřizoval dědické řízení po otci, a kdybych tam neměl příbuzné, kteří se v systému dobře orientují, tak bych si musel najmout právníka.

Co vláda navrhuje?
Sníží se státní platy plošně o deset procent, vyjma nejchudších, kteří mají méně než 1 500 eur měsíčně (zhruba 38 tisíc korun, pozn. red.). A měla by se posunout hranice odchodu do důchodu na průměrných 63 let.

Jak na Řecko dopadla krize?
To je další věc, která přiživuje dusnou atmosféru. Řekové se totiž v posledních dvaceti letech měli velmi dobře, a to hlavně díky turistice, pro niž toho nemuseli moc udělat. Velký průmysl tam kromě loděnic není, kdysi se tam montoval Nissan Sunny a těží se tam bauxit. To je tak všechno, takže výdělky jsou postaveny výlučně na turistech, kterých pochopitelně kvůli krizi přijíždí méně a méně. Bohužel se Řekové pořádně nenaučili pracovat a jediný, kdo v zemi skutečně dře, jsou Albánci.

V jakých oborech?
Hlavně v zemědělství. To v posledních dvaceti letech zažilo boom díky změně imigrační politiky. Albánci se v Řecku totiž už mohou oficiálně usadit, zatímco dříve žili třeba po lesích. Tím, že jim úřady umožnily pobyt, tak klesla jejich kriminalita, protože už mají o co přijít. A povzbudilo to celé zemědělství, v němž je velmi náročná práce. Albánci jsou ochotní pracovat třeba dvanáct hodin denně za nějakých 25 eur, což by žádný Řek nikdy nepřijal. Ale to nestačí na ekonomickou restrukturalizaci země.

Jak je to s řeckými tanečky kolem pomoci ekonomice? Premiér zatím o pomoc nepožádal, ale není to jen divadlo pro investory?
Je. Nemůže si dovolit vyslat poplašný signál. Takže si asi nakonec "z donucení" nechá pomoct. Němci nabízeli záchranný balík výměnou za zásadní změny ve fungování státního rozpočtu. Ale jeho přijetí by mělo přímý vliv na zajištění určité moci Německa nad řeckou ekonomikou.

Je to dobře, nebo špatně?
Na rovinu - Řecko za to zaplatí jistou částí své svrchovanosti, otázkou je, jak velkou. Na druhou stranu to vypadá, že si Řekové nejsou schopni zemi spravovat sami a Němci jim mohou jen pomoci. Zároveň však v Řecku sílí protiněmecké nálady, protože lidé mají pocit, že jejich zadlužení Evropa zneužívá k tomu, aby oslabila euro. To se hodí exportním zemím, jako je Německo.

Vzali by Řekové pomoc lépe od Francie, jež s ní také koketovala?
Myslím, že moc ne. S Francií Řekové nemají tradiční pracovní vazby, zatímco v Německu jich pracuje hodně a Němci se k nim chovají dobře, podobně jako k Turkům. Paradoxně Německo má v Řecku lepší zvuk než třeba Velká Británie. Částečně je to stále předurčeno druhou světovou válkou (až do roku 1949 probíhala v Řecku občanská válka, v níž Británie pomáhala konzervativcům proti komunistickému odboji Elas, což zemi rozdělilo, pozn. red.).

Teď to vypadá, že pomůže Mezinárodní měnový fond.
Ať to bude kdokoli, vyšle to špatný signál ostatním zadluženým státům, že se nemusí bát. Ale holt mají všichni strach, že když Řecko padne, vznikne řetězová reakce, která může strhnout euro. Je jedno, že z technického hlediska už nemá Řecko v eurozóně co dělat a nikdy tam ani být nemělo.

Měli by Řekové vystoupit z eurozóny?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 14. dubna 2010. Anketa je uzavřena.

Ano 10422
Ne 3142

Nejčtenější

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

Naše platební karta nesmí do peněženky, varuje Apple. Hrozí poškození

V rámci Apple Card můžete mít i platinovou kreditní kartu.

Společnost Apple uvedla tento týden na trh v USA vlastní platební kartu. Zároveň zveřejnila návod, jak o ni pečovat,...

Německo se chystá na recesi. Ochranný val by je stál 50 miliard eur

Kancléřka Angela Merkelová se spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem...

Když v roce 2008 udeřila na Německo ekonomická krize, odpověděli v Berlíně zavedením slev na nové auto, pro které se v...

Balík do ruky nedošel? U České pošty narazíte, reklamovat může jen e-shop

ilustrační snímek

Zákazník si v obchodě objedná doručení zboží domů a zaplatí poštovné a balné. Jenže v situaci, kdy mu „balík do ruky“...

Delší než Eiffelova věž. V Evropě přistála největší nákladní loď na světě

MSC Gülsün

V německém Bremerhavenu přistála v pondělí největší kontejnerová loď na světě a dokončila tak svou první cestu z Číny...

Další z rubriky

Agrobanka opět u soudu. Spor o odškodnění akcionářů jde po 21 letech do finále

Centrála Agrobanky v Hybernské ulici v Praze

Po devíti letech znovu ožívá kauza prodeje Agrobanky Praha. V září se u Obvodního soudu pro Prahu 2 odehraje soudní...

PŘEHLEDNĚ: Boj se skleníkovými plyny. Česko čeká výrazné osekávání emisí

Ilustrační snímek

O ekologii teď uslyšíme víc než dosud, Česko čeká další vlna snižování emisí skleníkových plynů. Od příštího roku se...

Firmy dostanou dvojnásobek Ukrajinců, rozhodla vláda. Stále málo, míní Dlouhý

Ilustrační snímek

Od 1. září se bude postupně zvyšovat kvóta pro příjem kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Z nynějších 19 600 lidí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz