Osobnost portfoliomanažera je důležitá z několika hledisek. Dbá na stabilitu majetku a tomu podřizuje všechny svá investiční rozhodnutí - strategie. Nesmí přitom podcenit přání ani jednoho ze svých klientů.
V tuzemsku odchody trpí i největší firmy
Prudce rostoucí trh otevřených fondů zatím přílišnou loajalitou k zaměstnavateli neoplývá. Odchody vedoucích pracovníků totiž v minulosti postihly i největší firmy - Spořitelní investiční společnost, ŽB Trust nebo IKS Komerční banky. V ětší stálostí se vyznačují dceřiné společnosti zahraničních správců. Například Pioneer T rust má od svého příchodu na český trh v roce 1995 v čele stále stejné představitele.
Pasivní, nebo aktivní správa?
Statut fondu sice prozradí, jak vysoké jsou poplatky, podíly investic na jednotlivých trzích světa nebo do různých typů investičních nástrojů (hotovost, pokladniční poukázky, obligace, akcie, deriváty...). O způsobu řízení fondu se v nich investor mnoho nedozví. Svět se v zásadě rozděluje na zastánce aktivní a pasivní správy. Zatímco u aktivních investorů se akcie ani jiné investiční nástroje příliš neohřejí, v rukách a trezorech pasivních investorů se často zdrží i několik desítek let. V elcí správci majetků stále více upřednostňují pasivní správu. Akcií se podle dnes převládajících teorií pasivního portfolia nevyplatí zbavovat ani v časech, kdy trh očekává pokles cen. Studie renomované analytické firmy Ibbotson Associates z Chicaga ukázala, že jeden dolar investovaný do amerických akcií v roce 1925 se za sedmdesát let zhodnotil na 1114 dolarů. Investor, který by zmeškal třicet pět nejlepších měsíců z celkových osm set čtyřiceti, by zhodnotil svou investici jen desetinásobně. Jinak řečeno, devětadevadesát procent výnosů se odehrálo během pouhých čtyř procent času. »Protože i mnoho profesionálů nedokáže odhadnout, kdy tyto růstové měsíce nastanou, je lepší držet investici dlouhodobě, tím spíše to platí pro drobné investory bez informačního zázemí,« vysvětluje principy pasivní správy Petr Šimčák ze společnosti Moneco.
Krátkodobě jsou aktivní investoři úspěšnější
Letošní výsledky fondů jako by moderní teorie nepotvrzovaly. Od počátku roku totiž majetek nejvíce zhodnotil fond Prosperita D.S.Investu (42,27 procenta) a fond Jantar stejnojmenného správce (30,18). Oba fondy se především díky své malé velikosti specializují na aktivní krátkodobé držení a stejně rychlé nákupy a následné prodeje. I při porovnání výsledků od počátku roku 1998 se do čela dostávají aktivní, - fondy K osíř a Praděd společnosti Newton. Ty v minulém roce vydělaly na spekulacích s akciemi uhelných společností. Se standardním prostředím, bez bojů o majoritní účasti, se správce zatím příliš úspěšně nevyrovnal. Od počátku roku oba fondy vykazují, i přes masivní růst akciového trhu, přibližně jednoprocentní pokles hodnoty majetku, připadající na podíl. V dalším jedenapůlletém horizontu byly zajímavé i výnosy dluhopisových fondů typicky pasivních správců - ING IM a Citicorpu. Kurs dluhopisového fondu ING za tu dobu stoupl o 39,84 procenta, Růstového dluhopisového fondu Citicorp o 23,28 procenta.