(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia

PES, přítel podnikatele. Ukáže, co všechno po něm stát chce

  • 31
Právní elektronický systém (PES), který by podnikatelům přehledně zobrazil jejich povinnosti a případné sankce, před více než rokem shodil Senát. Hospodářská komora to nevzdala a zkouší ho rozjet sama. Od ledna už běží „pilot“, ostrý provoz startuje v květnu. Převedení všech zákonů do programu ale může trvat až pět let.

Dohodu o spolupráci na systému PES odepsala dopoledne s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Systém má začít fungovat od května.

Kolik má běžný živnostník bez zaměstnanců povinností vůči státu? Je jich zhruba 780 jen ze základních podnikatelských zákonů. Ale bez toho, že by je někdo přehledně sepsal, se k tomu číslu dá jen stěží dojít. Ukázal to však Právní elektronický systém (PES), do něhož lidé z hospodářské komory „nasypali“ první informace z významných zákonů pro podnikatele.

„Problém se srozumitelností a přehledností práva dnes mají i právníci, natož běžní podnikatelé. PES bude rychlý nástroj, aby podnikatelé věděli, jaké mají povinnosti a co jim hrozí, když je nesplní,“ vysvětluje duchovní otec projektu a šéf ICT unie Zdeněk Zajíček.

Systém však nebude zadarmo. Komora počítá s tím, že základní balík povinností pro živnostníky vyjde na stovku měsíčně. Další balíčky bude možné přikoupit pro konkrétní profese či obory, jejich cena bude vycházet z náročnosti zpracování příslušné legislativy.

„Strávili jsme tisíce hodin jen na zpracování základního podnikatelského balíčku. A je to náklad, který šetříme podnikatelům. Cenu by mohlo ovlivnit, pokud by do toho stát vstoupil a podílel se na naplňování systému,“ říká Zajíček.

PES cílí na malé a střední podniky, ale také na profesionály, kteří jim s administrativou pomáhají, jako jsou advokáti, daňoví poradci či účetní. Informace budou mít zatím informativní charakter.

Pilotní provoz

V lednu spustila komora pilotní provoz systému, do něhož se už připojily desítky podnikatelů z regionů. Tento týden se přidali i úředníci ministerstva průmyslu, kteří zkontrolují, zda komora „přeložila“ informace o povinnostech do systému správně. Jako první projdou živnostenský zákon.

Komora zároveň začíná znovu projekt prosazovat u politiků. Vedle ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) se k němu prý staví vstřícně ministerstvo spravedlnosti, které by provedlo „oponenturu“ rejstříkového zákona. Z politických stran jsou systému nakloněny ANO či ODS – ostatně Zajíček je jejím členem a pražským zastupitelem.

Jak se v Česku podniká

  • 24,5 dne trvá v Česku v průměru založení byznysu. Je k tomu třeba absolvovat osm kroků. Zemi to ve světovém žebříčku řadí na 115. místo
  • 246 dnů zabere vyřízení stavebního povolení. Je k tomu potřeba získat 21 různých razítek. Země je v tom 156. na světě.
  • 230 hodin zabere v průměru vyřízení daňových v povinností. Česko je v žebříčku na 45. místě.

Pramen: Ročenka Světové banky Doing Business 2019

Ale například Piráti, kteří po elektronizaci státní správy dlouhodobě volají, systému vyčítali, že komora nemá mít exkluzivitu a že by to pro podnikatele mělo být zadarmo.

„Komora do toho vstupuje v režimu soukromého subjektu, do projektu už se investovalo přes deset milionů korun, k tomu know-how. Rozhodně si nenárokujeme exkluzivitu, výklad zákona může dělat kdokoli, také to spousta odborníků dělá. A kdokoli se může pokusit podobný systém postavit,“ říká Zajíček.

Komora by nyní ráda prosadila, aby součástí každé nově vznikající – a postupně i té existující – legislativy byla i tabulka povinností, které musí všichni, a to nejen podnikatelé, ale i další vůči státu splnit. Na rozdíl od předchozího pokusu by nešlo o povinnou přílohu zákona, ale o povinnou součást důvodové zprávy.

Je to reakce na jednu z nejasností, kvůli nimž senátoři systém v říjnu 2017 shodili ze stolu. Panovaly obavy, že by v zákoně existovaly dva odlišné výklady právní normy. Důvodová zpráva není právně závazná, soud by k ní ale v případném sporu nejspíš přihlédl, protože vysvětluje záměr a vůli zákonodárce.

Psát zákony jinak

Podle Zajíčka by ale stát měl jednoznačně vědět, co po lidech chce, jaké povinnosti jim chce uložit a ukládá. „Systém nejen pomůže podnikatelům, ale zároveň vytvoří tlak na legislativce, aby se začaly psát zákony jiným způsobem. Nejdříve by stálo za to, aby se vytvořil přehledný seznam, co všechno se bude podnikatelům a občanům ukládat jako povinnost. Až pak by se začaly psát paragrafy, které tento záměr mají naplnit,“ myslí si Zajíček. 

„Čekáme, že nastane prvotní zděšení, když všechny povinnosti ‚nasvítíme‘. Ale třeba se také ukáže, že některé z nich jsou nesmyslné nebo duplicitní. Nebo že nemají sankce a nelze je vymáhat. Bude to trvat třeba i pět let, než se tam překlopí všechny povinnosti ze všech zákonů. Kdyby do projektu vstoupil stát, mohlo by to být i rychleji,“ dodává.