„Trvalo nám zhruba čtyři roky, než se nám podařilo zastavit a vybalancovat úbytek klientů ze starých fondů přílivem nových klientů,“ říká Poklop, předseda Asociace penzijních společností ČR a šéf Česká spořitelna – penzijní společnost (druhá největší po PS České pojišťovny).
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
Ministerstvo financí nedávno představilo koncepci na podporu rozvoje kapitálového trhu. Návrhy opatření mají mimo jiné motivovat lidi, aby se více pouštěli do dlouhodobých investic na stáří. Penzijní společnosti varují, že nová opatření více peněz do systému spoření na stáří nepřivedou a navíc by mohla zatřást jejich byznysem.
Nezdá se vám, že aktuální horlivé navyšování státních penzí lidi spíš odrazuje od soukromého spoření na penzi?
To je obrovská chyba. Zvyšovat důchody a utvrzovat občany v tom, že se se státním průběžným pilířem nic neděje, je líbivé. Budí to dojem, že se stát postará. Ale demografie říká něco jiného. Debata směřuje k tomu, že důchody budou jednotné, rovné, vytrácí se z toho zásluhovost. Stát by měl lidi připravit na to, že dostanou část důchodu ze státního rozpočtu, ale zároveň by se měli na penzi připravovat sami. Možná to bude stačit na přežití, ale už možná ne, pokud budu chtít žít aktivně – cestovat, sportovat, starat se o vnoučata.
Představuje podle vás návrh na zavedení takzvaných osobních účtů dlouhodobých investic větší motivaci pro lidi spořit si na penzi? S účtem se pojí rozšíření daňové podpory také na investiční fondy a spořicí vklady v bankách, pokud do nich lidé budou ukládat pravidelně a dlouhodobě.
Kdyby to znamenalo, že to do systému přinese nové dlouhodobé peníze a přiláká ke spoření na stáří více lidí, dávalo by to smysl. Ale nezaznamenali jsme po tom společenskou poptávku. Ani dnes zdaleka ne všichni spoří v penzijních fondech se státní podporou. A stávající klienti ji často nevyužívají na maximum. Systém spoření na penzi by měl zůstávat jednoduchý, srozumitelný, dlouhodobý, aby z toho čišela tradice a stabilita. Zavedení osobních účtů by spoření na penzi zesložitilo, přineslo by do něj zmatečnost. Asociace penzijních fondů zavedení účtů dlouhodobých investic nedoporučuje, protože z aktuálně představené podoby necítíme, že by pomohla vyřešit hlavní problém – zajistit, aby měli lidé na důchod naspořeno více.
Do jaké míry klienti využívají státní podporu u penzijního spoření?
Daňové úlevy využívá zhruba pětina lidí a státní příspěvek alespoň částečně asi 95 procent lidí. Je tam pár klientů, kteří státní příspěvek nečerpají vůbec, čas od času se na to podíváme a oslovíme je. Bývá to proto, že spoření mají založené jen kvůli příspěvku zaměstnavatele a posílají tam pouze minimální úložku 100 korun. Na to žádný státní příspěvek není, vyplácí se až od 300 korun. Někteří lidé mají v rámci pracovních benefitů možnost nechat si přispívat od zaměstnavatele, ale neřeknou si o to. Znám případ, kdy klient po třech letech zjistil, že takto přišel o 250 tisíc korun na příspěvku zaměstnavatele, jen proto, že si o to na oddělení lidských zdrojů neřekl. Zhruba třetině lidí, kteří si spoří, dnes přispívá na penzijní spoření zaměstnavatel.
Koncepce přichází s návrhem, že by klient mohl mít současně starý fond s garancí a vedle toho si založit spoření v novém fondu bez garance. Dosud to nebylo možné. Co by to přineslo byznysu penzijních fondů?
Je to dobře, že by mohl zakonzervovat starou smlouvu a spořit v novém fondu. Na druhou stranu musíme počítat se zvýšenými náklady, protože by to bylo velké sousto pro zprostředkovatele – bude jednodušší obejít stávající klienty, uzavřít novou smlouvu na nové spoření a čerpat provize než získat nového klienta. Do sektoru by to nepřivedlo nové klienty s novými penězi. Přitom je tu ještě velký prostor pro to, aby lidé, kteří nemají žádné smlouvy, začali spořit v penzijních fondech.
Podle koncepce by se v rámci úspor mohl utnout státní příspěvek spořícím důchodcům. Lidé nad 60 let, kteří dnes tvoří asi 30 procent klientů penzijních fondů, mohou uzavírat nové smlouvy a už po pěti letech je jednorázově vybrat včetně státní podpory. Co si o tom myslíte?
Nedoporučoval bych státní příspěvek důchodcům omezit, mohlo by to opět rozkolísat sektor penzijního spoření. Důchodový věk je od 65 let a výhledově se bude posouvat nahoru s rostoucí nadějí dožití, musela by proběhnout debata, jakým věkem by se příspěvek měl limitovat. Kromě toho řada lidí pracuje v důchodovém věku, není důvod, proč bychom takového člověka měli diskriminovat a nedávat mu státní příspěvek. Pokud už nepracuje, čerpá důchod a přesto si spoří, tak může prostředky využít na lékařské zákroky, na pečovatelskou službu. To je pozitivní pro všechny strany.
Dnes zákon neříká, za co smí klient našetřené peníze z penzijních fondů utratit, smysl by dávalo využít je účelově pro podporu ve stáří. Nicméně dnes lze vše jednorázově vybrat včetně státní podpory a jet na dovolenou nebo přispět dětem na nákup bytu. Loni si úspory ze třetího důchodového pilíře vyzvedlo 278 tisíc lidí, jen zhruba jedno promile si nechává vyplácet pravidelnou rentu. Je to nastaveno správně?
Asi není úplně záměrem státem podporovaného penzijního spoření, když ho klient jednorázově vybere a jede za to na dovolenou. Jednorázový výběr ale nemusí být špatně. Když si naspořím milion a použiji ho ve stáří k nákupu vlastního bytu nebo částku použiji například na zaplacení soukromého senior domova, dává to smysl.
Návrh ministerstva přináší penzijním společnostem možnost založit vedle stávajících fondů, jako je konzervativní, vyrovnaný a dynamický, ještě nový typ – fond alternativních aktiv, který by mohl investovat odvážněji. Myslíte, že by o to klienti měli zájem?
Dnes je struktura investic 40 procent v konzervativních fondech, 45 procent ve vyvážených a okolo 15 procent v dynamických. Prostor pro to, přijít si v dynamickém fondu na vyšší výnosy, tu je už dnes. Velká očekávání ohledně investic do alternativních aktiv nemáme. Nemyslíme si, že to bude pro penzijní společnosti zajímavé. Navíc by se musely diskutovat limity, kolik se smí do takových fondů investovat, už dnes zákon předepisuje, jaký podíl mohou mít fondy v jednotlivých investičních instrumentech (akcie, dluhopisy – pozn. red.).
V některých evropských zemích je důchodový systém nastaven tak, že lidem na penzijní spoření povinně přispívají zaměstnavatelé. U nás se o tom zatím jen hovořilo v souvislosti se zaměstnanci v náročných povoláních. Co si o tom myslíte?
Do důchodového systému je třeba naakumulovat víc peněz, ale kde je vzít? Jedině tak, že budete motivovat lidi, aby si víc spořili, což se děje. Ale ne v dostatečné míře, protože příspěvky pořád nejsou ideální, v průměru 700 korun měsíčně, průměrný zůstatek na účtu u penzijních společností je 90 až 100 tisíc korun, což není mnoho. Anebo zamotivujete zaměstnavatele, aby přispíval. Pokud by tam byla povinnost přispívat, mohli bychom debatovat o nějaké daňové úpravě pro zaměstnavatele.
