Nová energetická politika nebudí nadšení

P r a h a - Dlouho očekávaná energetická politika země je na světě. Na neméně očekávané zásadní změny - privatizaci a liberalizaci - si však toto odvětví ještě počká - nejméně do roku 2002. Některé z těchto změn navíc nebudou tak razantní, jak se předpokládalo. Ekonomičtí odborníci jsou proto z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v nejbližší době projedná vláda, rozpačití. "Uskutečňování tohoto programu - privatizace distribučních společností, ČEZ, narovnání cen -, to vše bude trvat dost dlouhou dobu," říká například analytik ČSOB Martin Kocura.

Ještě tvrdší k odsouvání konkrétních kroků až na rok 2002 je stínový ministr hospodářství za ODS Vladimír Budinský. "Vlastně celé funkční období bude vláda jen vypracovávat různé strategie, myslím, že současní ministři jsou k sobě příliš měkcí," soudí.
STÁT SI NECHÁ PODÍL DISTRIBUČNÍCH FIREM
Privatizace distribučních elektroenergetických a plynárenských společností by se měla začít připravovat v průběhu příštího roku. K prodeji akcií pak stát podle návrhu přistoupí v roce 2002. Proti původním předpokladům ovšem stát neprodá majoritní podíly, ale jen zhruba sedmnáct procent akcií. "Chceme si v těchto důležitých odvětvích zatím ponechat jistý vliv," říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vlastimil Nesrsta.
Takové rozhodnutí ovšem naráží na značný odpor. "Stát tím může přijít o prémii, kterou by obdržel při prodeji majority," upozorňuje analytik Atlantik FT Jan Schisser. Kromě finanční ztráty není úplně zřejmý ani smysl toho, proč by si měl stát podíl v energetikách vůbec ponechat. "Kontrolní úlohu by měl plnit nezávislý regulátor, s jehož zřízením návrh ministerstva počítá," říká analytik Patria Finance Ondřej Daťka.
Podle Nesrsty chce však ministerstvo po určitou dobu funkci regulátora jistit. "Na jedné straně je možný vyšší výnos z prodeje celého balíku najednou, na druhé jistota, než se úřad regulátora zaběhne," míní Nesrsta. "Nemá smysl takto šidit daňové poplatníky. Buď nevěříme tomu, že odvětví dovedeme regulovat, a pak neprivatizujme, nebo regulátorovi věříme, a pak nepotřebujeme státní podíly v podnicích," míní Budinský.
PŘENOSOVÁ SOUSTAVA ZŮSTANE CELÁ STÁTU
Zcela v rukou státu by měla zůstat přenosová soustava a dispečink elektroenergetiky. Obě oblasti budou odděleny od výroby a distribuce elektřiny. Tím se má v budoucnu zajistit rovný přístup všech účastníků trhu s elektřinou k rozvodné síti.
Privatizovat se nebude také státní podnik Transgas, provozovatel plynovodů tranzitní soustavy a zásobníků plynu, ani společnosti Čepro a Mero, které distribuují kapalná paliva.
Všechny tři podniky mají dohromady vytvořit jednu přenosovou soustavu. "V budoucnu možná vytvoří jeden podnik, zde však ještě konkrétní rozhodnutí nepadlo," říká Nesrsta.
POKŘIVENÉ CENY PŘEŽIJÍ JEŠTĚ NEJMÉNĚ ŠEST LET
Mezi různými dodavateli energií si budou moci tuzemští odběratelé vybrat až v druhé polovině příštího desetiletí. Trh s elektřinou se má totiž otevřít až v roce 2005, se zemním plynem dokonce až v roce 2008. "Tato doba je nezbytná pro plnou aplikaci směrnic Evropské unie," stojí v ministerském návrhu.
"Odklad je zbytečný, pro spotřebitele by bylo nejvýhodnější zavést konkurenci. Je škoda, že se k tomu nenašla větší politická vůle," říká Daťka. Od rychlejší deregulace experti očekávali zlepšení podmínek pro domácí průmysl.
"Při volné soutěži by mohla cena pro velkoodběratele, o které budou energetické společnosti usilovat, klesnout až o čtyřicet procent," tvrdí Budinský.
Podniky by však mohly ušetřit už od roku 2003. Tehdy se totiž počítá s odstraněním křížových dotací, kvůli kterým nyní velkoodběratelé vyššími cenami přispívají na levnější elektřinu pro domácnosti. "Od ledna 2003 by měly ceny odpovídat realitě, pro domácnosti tedy asi o 70 procent výše než nyní," míní Nesrsta.
Letos by měly ceny elektřiny podle návrhu ministerstva průmyslu vzrůst o 9,4 procenta, každý další rok pak o dvanáct.