„Ministerstvo nevedlo správné a úplné účetnictví. Devadesát procent celkové nesprávnosti představuje nesprávnost ve výši téměř šest a půl miliardy, která byla zjištěna v přehledu o peněžních tocích,“ sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.
Doplnila, že ministerstvo například dále nesprávně účtovalo o transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, nesprávně vykázalo dlouhodobý majetek a pohledávky. „K některým pohledávkám po splatnosti netvořilo opravné položky, nesprávně účtovalo o opravách minulých účetních období a o přecenění reálnou hodnotou majetku, který nebyl určen k prodeji,“ dodala mluvčí.
Na podrozvahových účtech podle NKÚ ministerstvo vykázalo položky, které nebyly předmětem účetnictví, v účetní závěrce zase neuvedlo informace k účetním metodám používaným v roce 2013 ani doplňující informace k položkám jednotlivých výkazů.
Rovněž inventarizace nebyla v roce 2013 v souladu se zákonem o účetnictví, uvádí NKÚ.
„Veškeré zmíněné problémy již ministerstvo životního prostředí vyřešilo či aktivně řeší a v současnosti by již účetní postupy měly být v souladu s platnou legislativou,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Kontroloři dále podle Málkové zjistili, že resort životního prostředí porušil rozpočtovou kázeň tím, že na konci roku 2013 vedl téměř 32 milionů korun na bankovních účtech mimo Českou národní banku. V této souvislosti NKÚ podal oznámení o porušení rozpočtové kázně příslušnému finančnímu úřadu.
Podle Roubíčkové ale existují dva možné přístupy vycházející z platné legislativy. „NKÚ označil jeden z nich za nesprávný, což podle jeho výkladu znamená porušení rozpočtové kázně. Rozhodující však bude kontrola ze strany finančního úřadu a ministerstvo životního prostředí je připraveno obhajovat svoje postupy v této problematice,“ vysvětlila mluvčí resortu životního prostředí.
„Porušení rozpočtových pravidel kontroloři konstatovali v případě použití prostředků, které byly ponechány České republice ze zdrojů poskytnutých před vstupem do EU, a dále u prostředků na twinningové projekty, kde má ministerstvo roli administrátora, který administruje projekty v rámci předvstupní pomoci z EU,“ sdělila dále Málková.
NKÚ také upozorňuje na nedostatečnou úpravu vykazování emisních povolenek jako specifického druhu nehmotného majetku. V tomto případě se jednalo o miliardové částky.
Roubíčková upozornila, že problematika emisních povolenek je jedinečná a resort životního prostředí je tak jediný, který musí v této věci řešit účetní postupy. „V současnosti je ve spolupráci s ministerstvem financí nastavován jednotný a správný postup,“ doplnila.
„V důsledku nejednoznačnosti předpisů pro některé oblasti účetnictví ani v tomto případě nebylo možné vyjádřit stanovisko k účetní závěrce ministerstva životního prostředí,“ uzavřela mluvčí NKÚ.
