Šéf Komerční banky Henri Bonnet patří k hrstce šéfů, kteří na tom byli loni lépe.

Šéf Komerční banky Henri Bonnet patří k hrstce šéfů, kteří na tom byli loni lépe. | foto: Komerční banka

Mzdy top manažerů loni nerostly. Výjimkou je ČEZ nebo Komerční banka

  • 33
Na vrcholku velkých firem v Česku se loni až na pár výjimek nepřidávalo. V největších firmách obchodovaných na pražské burze zůstaly obvykle odměny na stejné výši jako v roce 2009, někde dále klesaly.

Jsou ale výjimky. Adrian Sarbu (spolumajitel TV Nova), Martin Roman (předseda představenstva ČEZ) nebo šéf Komerční banky Henri Bonnet patří mezi několik málo generálních ředitelů, kteří loni vedli firmy, jež mezi své nejvyšší vedení na odměnách a platech rozdělily naopak více peněz než předloni.

Vyplývá to z porovnání výročních zpráv společností obchodovaných na pražské burze, které musely do konce dubna zveřejnit odměny vyplacené svým představenstvům a dozorčím radám.

Většina z dvanácti firem zkoumaných MF DNES si pohoršila. Největší sešup byl u pětičlenného vrcholového vedení ropného Unipetrolu. Jeho celkový peněžní příjem dosáhl 27 milionů korun, což znamená oproti roku 2009 pokles o více než 16 milionů (třicet sedm procent). Šetřilo se také v České spořitelně, Telefónice či developerské ECM.

Naproti tomu v Komerční bance, která jako jedna z mála jmenovitě uvádí výši vyplacených odměn, se jejich výplata vůči představenstvu téměř o deset procent zvýšila. Generální ředitel a předseda představenstva Bonnet si loni přišel na 11 milionů korun, ještě o osm set tisíc korun více inkasoval Didier Colin.

"Vyšší bonusy se ve srovnání s rokem 2009 vyskytovaly zejména ve finančním sektoru, kontrolingu a v prodeji. Přesnější by bylo spíše mluvit o návratu k úrovni před finanční krizí," říká Petr Boldiš, konzultant společnosti Mercer, která celosvětově radí v odměňování lidí. Podle něj firmy zásadním způsobem nemění výši cílového bonusu, spíše zpřesňují nastavení kritérií pro jejich výplatu a definují náročnější cíle.

ČEZ držel stejné odměny, přidal si Sarbu z Novy

Mírně si polepšila také zhruba čtyřicítka nejvyšších šéfů energetického obra ČEZ (o necelá čtyři procenta), byť v září začal fungovat zčásti úsporný program Nová vize. Ten si předsevzal důslednější kontrolu nákladů a osekal také část plánovaných firemních investic. "Na plnění cílů Nové vize je zaměřena motivace manažerů v roce 2011 a následujících letech," upozorňuje šéf ČEZ Martin Roman. Ten drží 386 tisíc akcií firmy, na které loni připadla hrubá dividenda 20,5 milionu korun.

Nejtučnější příjmy měl manažer NWR

Výkonný ředitel NWR Klaus-Dieter Beck byl loni z hlediska příjmů vítězem mezi manažery všech firem pražské burzy. Celková hodnota Beckových odměn dosáhla 6,6 milionu eur, což v aktuálním kurzu obnáší asi 159 milionů korun. Desetinu z této částky, necelých 700 tisíc eur, činila základní mzda. Peněžní bonus dosáhl téměř dvou milionů eur. Nejcennější byly akciové podíly, které přeměnil na sumu přesahující 3,8 milionu eur. Další dva výkonní ředitelé – Mike Salamon a Marek Jelínek – dostávali základní roční mzdu ve výši 290 tisíc eur. Salamon navíc uplatnil opce v hodnotě 2,3 milionu eur.

Zdaleka nejštědřejší byli loni akcionáři CETV, která patří do skupiny CME, jež ovládá televizi Nova. Rumunskému šéfovi mediální skupiny v roce 2010 odsouhlasili příjmy spojené s vedením CME ve výši 5,55 milionu dolarů (106 milionů Kč při loňském průměrném kurzu). To bylo o 42 procent více proti předloňsku, při pominutí odměn v opcích dokonce o 68 procent víc. Akcie společnosti přitom propadly za stejné období o 14 procent. Štědrost je daná také tím, že sám Sarbu patří mezi největší jednotlivé akcionáře skupiny CME a ovládá v ní podíl ve výši 5,5 procenta.

Z obecného hlediska je podle poradců detailně sledujících odměňování ve firmách stále více znát odklon od krátkodobé motivace k dlouhodobějším cílům pro šéfy.

"Krátkodobé cíle v horizontu kvartálů až roku a systém odměňování, který na ně byl navázaný, podpořil preference krátkodobých úspěchů nad úspěchem dlouhodobým. Tento mechanismus byl jedním z akcelerátorů celosvětové krize," vysvětluje Karel Palata z poradenské společnosti Aon Hewitt. V podstatě jde o to předejít opakování krize ve firemním měřítku, kterou mnohdy nastartovaly tvrdé pobídky managementu ke krátkodobým výkonům, jež sváděly ke krokům typu "po mně potopa".

, ,