Desetimilionové Maďarsko přitom po pádu komunismu startovalo z horší pozice než Česko. Za svůj úspěch vděčí chytré politice. Ekonomové často připomínají, že maďarské levicové vlády poloviny devadesátých let se chovaly mnohem pravicověji než tehdejší Klausovy kabinety.
Vtransformaci ekonomiky se Maďarsko vyvarovalo některých experimentů typu kuponové privatizace, a naopak se jako první výrazně otevřelo zahraničním investorům. Na rozdíl od Česka neotálelo s reformami. Už v roce 1997 mělo zprivatizováno většinu podniků i bank do rukou vlastníků ze zahraničí. V tom je podle ekonomů základ jeho dnešního úspěchu.
"Česká cesta reformy nebyla šťastná. A doplácíte na to dodnes. Jiné země, ať už Maďarsko či Slovinsko, bohatly rychleji. Jejich reformy byly úspěšnější," řekl Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.
Slovinsko i Česká republika jsou sice bohatší, Maďaři však umějí výrazně lépe konkurovat vyspělým zemím. Rozsáhlá studie Harvardovy univerzity v USA je zařadila na 26. místo mezi 75 nejvyspělejšími státy světa. Česko je až 35., Slovinsko 32. Také v očích Evropské komise, která každoročně kandidáty na vstup hodnotí, je Budapešť jednoznačným premiantem.
Po pádu komunismu přitom mělo Maďarsko mnohem horší startovní pozici než Česko s tradičně silným průmyslem. Dnes se na nás pomalu dotahuje i v bohatství. Za poslední čtyři roky byla maďarská ekonomika v porovnání s českou více než třikrát rychlejší. Zvýšila svůj výkon o 18,3 procenta, česká jen o 5,5 procenta. Platy Maďarů se na Čechy dotahují podobně rychlým tempem.
Rozdíl v průměrné mzdě, přepočtené kurzem, byl v polovině loňského roku necelých tisíc korun. Maďaři mají také mnohem menší problémy s nezaměstnaností. Když harvardští ekonomové zkoumali v rozsáhlém průzkumu mezi 4600 lidmi v Česku a Maďarsku kvalitu života, právního a podnikatelského prostředí, nedokázala Praha předčít Budapešť téměř v žádném z kritérií.
Politici dnes rádi zmiňují, že do Česka nyní míří výrazně více investic. Maďarsko však použilo v současné době velmi účinnou českou zbraň, investiční pobídky, o pět let dříve. "Byli v tom první, předběhli nás o mnoho let. Dnes už se do Maďarska investoři tolik nehrnou. Už tam není ani dostatek volných odborníků ani kvalitních pozemků," říká Jan Havelka z White and Case, který se zabývá poradenstvím pro zahraniční investory.
V něčem však přece jen měli Maďaři proti Čechům po pádu komunismu výhodu. Privatizace, i když zdaleka ne strategických firem jako energetik či bank, tam odstartovala již koncem osmdesátých let. Ve službách či zemědělství také mohli lidé, na rozdíl od Čech, podnikat už před rokem 1989. Maďaři si tak na reformy, nutné pro přechod k tržní ekonomice, snadněji zvykali. I na jejich nepříjemné a bolestné dopady.
V Čechách se až do roku 1999 neodehrála ve firmách žádná významnější restrukturalizace a propouštění. Maďaři naopak zažili už v první polovině devadesátých let silnou vlnu krachů firem i poměrně vysokou nezaměstnanost. Budapešť má už na rozdíl od Prahy většinu reforem za sebou. Celá energetika je v rukou zahraničních investorů a ceny nediktuje stát, ale nezávislý regulátor. Až na výjimky už skončily i státní zásahy do cen bydlení.
V České republice se o nevyhnutelné reformě důchodů stále jen diskutuje. Maďaři si už téměř čtyři roky povinně spoří na penzi do fondů a o to méně platí státu. Podobné je to se sociálními dávkami či školstvím. Maďarská vláda nemá zdaleka tak velké problémy se státními dluhy. Budapešťská burza a pravidla pro kapitálový trh pak podle hodnocení harvardských ekonomů snesou srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy. Pražský trh s akciemi je na tom výrazně hůře.
