Roboti v dohledné době zcela nahradí pojišťovací agenty, telefonní operátory, účetní nebo pokladní v supermarketech. Pouze jedenáctiprocentní šanci dočkat se důchodu za volantem mají současní řidiči taxi.
Naopak šance, že umělá inteligence vystrnadí šoféry sanitek, je jen čtvrtinová. Vyplývá to alespoň z internetové stránky willrobotstakemyjob.com. Ta sice svou formou a použitým jazykem odpovídá spíše záměru návštěvníka pobavit, čeští politici ale neberou hrozbu ztráty zaměstnání v řadě odvětví na lehkou váhu.
Od dubna se tak rozeběhne soubor seminářů za účasti zástupců průmyslu, ze kterého má vzejít způsob, jak práci autonomních robotů zdanit a zalepit tím očekávané miliardové díry v příjmech státu.
O kolik přijdou české rozpočty
Diskusi o spravedlivém nastavení odvodů za stroje nahrazující živé zaměstnance prosazuje například ministerstvo práce a sociálních věcí. Varuje totiž před neuváženým zaváděním nových povinností pro tuzemské výrobce bez adekvátní odezvy z okolních zemí.
„Zvyšující se míru digitalizace a robotizace je třeba řešit komplexně. Zohlednit nejen pozitivní, ale i případné negativní dopady této daně, například možné zpomalení procesu digitalizace a robotizace v ČR či přesun výroby do zemí, které takovouto formu zdanění neuplatňují,“ uvedla mluvčí úřadu Barbara Hanousek Eckhardová.
O kolik peněz české rozpočty připraví automatizované továrny jen s minimem lidské obsluhy, analyzuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Ten má zároveň přijít s možným řešením, jak tyto výpadky rozpočtových a pojistných příjmů nahradit, případně přijít s návrhy na podporu tvorby nových pracovních míst. Na kompletní analýzu má ústav ještě čtyři roky čas, první výsledky šetření by ale měly být známé na konci letošního roku.
„To, co ještě před čtyřmi roky připadalo lidem nemožné, tedy že by se lidé poroučeli z celých výrobních odvětví, se už pomalu stává reálným,“ uvedl poslanec Petr Dolínek, který je iniciátorem připravovaných jednání.
Český průmysl zaměřený z velké části na mechanickou strojní výrobu je přitom například podle studie McKinseyho institutu jedním z nejohroženějších digitalizací a robotizací v Evropě. Do 20 let tak může o práci přijít až 400 tisíc lidí, tedy každý 13. výdělečně činný člověk, dodal Dolínek.
Robotická sociální daň
Téma zdanění robotů není v české politice novinkou. Při posledních sněmovních volbách tuto tematiku využili Zelení i Piráti. Podobně jako tehdy, ani dnes nepanuje shoda, jakým způsobem práci umělé inteligence zpoplatnit. Fungující návody zatím není možné najít ani v zahraničí. Podle zástupců zaměstnavatelů bude nejtěžší úkol definovat, co už je robot a co je běžný pracovní nástroj.
„Je to stroj, který se podílí na výrobním procesu? Nebo i umělá inteligence, která se podílí na strojové komunikaci, spolupracuje s člověkem a reguluje správnost po sobě jdoucích výrobních fází,“ uvedla Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
„Při takovýchto úvahách by pak jako robot mohla být vnímána například mechanická pila, která na základě nastavených parametrů vyřezává shodné výrobky,“ doplnil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Platby za služby státu, jako je funkční policie, školství nebo důchodový systém, platí zaměstnanci daní ze mzdy. U robotů, kteří za práci nic nedostávají, to takto jednoduše udělat nepůjde.
Po neúspěšném pokusu, kdy v Evropském parlamentu neprošla snaha zatížit roboty kromě sociálního i zdravotním pojištěním, se podle Dolínka ve světě nejčastěji objevují dvě cesty. První z nich je zdanění robotů už při nákupu a druhou cestou je nastavení odvodů z jejich následné práce prostřednictvím vyšších daní z jimi vyrobeného zboží.
