Novinář Nelson Banya ze Zimbabwe si vaří snídani na dřevě. Lidé nemají na to, aby elektřina šla celý den. | foto: Reuters

Inflace v Zimbabwe mění ceny, než dojdete ke kase

  • 163
Inflace v řádu tisíců procent - pro většinu lidí je těžké něco takového si představit. Lidé v jihoafrickém Zimbabwe si to představovat nemusejí, ti s tím žijí. Jak se v praxi projevuje inflace ve výši 1600 procent? Tak, že se během roku ceny zvednou sedmnáctinásobně.

Ne všechno ale zdražuje stejně rychle. Například nájemné se zvedá "jen" jednou za čtvrt roku. "Můj soukromý indikátor inflace je cena za jeden oběd v bufetu," říká novinář Nelson Banya.

"Zatímco ještě v srpnu bych v potravinách jen těžko utratil sto tisíc zimbabwských dolarů, teď je potřeba pětkrát tolik," líčí.

Surrealistický nákup v potravinách
U některých položek postupuje zdražování tak rychle, že než stačíte v supermarketu dojít od regálu ke kase, pokladní vám naúčtuje více, než je napsáno na cenovce.

Zákazníci mezitím v obchodě pořádají malé závody se zaměstnanci, kteří obcházejí police s cenovkami a průběžně je vyměňují za nové - s vyššími cenami, podle denních inflačních čísel.

"Podobným zážitkům je lepší se vyhnout, proto jezdím každý druhý měsíc na velký nákup za hranice - do Jihoafrické republiky. Tam nakoupím věci jako mýdlo, olej nebo brambory. Vážit tak dalekou cestu kvůli pár základním potravinám by ještě před pěti lety bylo směšné," líčí reportér Nelson Banya.

Každodenní bitva s bídou
Lidé ze země prezidenta Roberta Mugabeho, která byla kdysi považovaná za ekonomickou hvězdu jižní Afriky, teď vedou velmi skličující válku. A každý den je čeká jen prohra.

Země se totiž nepotýká jen s 1600procentní inflací - trápí ji i nedostatek práce a velká chudoba. Nezaměstnaných je sedm z deseti, elektřina jde jen po část dne, stejně jako teče voda. Lidé i ve městech vaří na dřevě.

S vodou je to vůbec špatné - často se pro ni musí s kbelíky jezdit k obecním nádržím. Půl hodiny tam a půl hodiny zpět, abych si mohl umýt nádobí, popisuje každodenní odstávky vody reportér Banya.

Na to, co ekonomickou krizi v Zimbabwe nastartovalo, jsou různé názory. Jedni tvrdí, že za to může prezident Mugabe. Vyčítají mu zejména, že bohatým bělochům sebral prosperující zemědělské podniky a rozdal je mezi nemajetné černochy. Sám Mugabe ale tvrdí, že za potíže mohou západní země, které ho sabotují.

Ať už je příčina jakákoli, následky jsou vidět všude a dopadají úplně na všechny. Lidé nemohou sehnat práci a utápí se ve vzteklých diskusích, zatímco kriminalita okolo narůstá a celá země kolabuje, říká reportér agentury Reuters.

,