Hlavní důvod vidí v nedostatku peněz. Vyplývá to z rozsáhlé studie Evropské komise a Evropské nadace pro lepší podmínky práce a života, která byla ve středu zveřejněna.
Z 28 zemí, jež studie pokrývala, občané 24 zemí uvedli jako hlavní zdroj nespokojenosti své příjmy. Ve srovnání se svými sousedy jsou Češi na žebříčku spokojenosti relativně vysoko.
Umístili se čtrnáctí, před Francií a Itálií. Z nových členů byli spokojenější jen Slovinci a Kypřané. Slovensko se umístilo na 23. místě. Jak uvádí sociolog Ivan Gabal, "není důvod mít mindráky".
"Přistupující země si prožily na konci 80. let hluboký společenský otřes. Do jejich vnímání relativně nižší spokojenosti se promítá dlouhá a vyčerpávající hospodářská transformace," říká.
Podle studie je průměrný příjem rodiny na hlavu v nejbohatších zemích unie, například v Dánsku a Lucembursku, až desetkrát vyšší než v nejchudších z přistupujících zemí, v Litvě a Lotyšsku.
Kromě příjmů nespokojenost souvisí s prací, tvrdí autoři studie. "Mít zaměstnání pro většinu lidí znamená nejenom jistotu příjmu, ale také společenské kontakty, sebedůvěru a lepší kvalitu života," uvádějí. "Nezaměstnanost proto zůstává klíčovou překážkou k dosažení kvalitnějšího života."
|
Chcete si vzít vysoký úvěr, ale nemáte nemovitost ani ručitele? Nevadí, podívejte se, čím vším se dá ručit - ZDE |
"Studie jenom potvrzuje, jak důležitá je politika zaměstnanosti a jak se musíme soustředit na problém vysoké nezaměstnanosti," řekl Willy Buschak, ředitel nadace.
Experti však nečekají, že se budou lidé po 1. květnu masivně stěhovat za lepšími příjmy.
Očekávají, že na Západ se přestěhuje jen jedno procento z pracovně schopných obyvatel přistupujících zemí. "Migrace není často jen otázka peněz, ale také otázka společenská," uvedl jeden z autorů studie.
"Chudší Východoevropan se tak bude stěhovat hlavně tam, kde už existuje komunita jeho krajanů." I když ekonomové čekají, že se příjmové rozdíly i rozdíly v nezaměstnanosti budou postupně sbližovat, bude to asi trvat delší dobu.
"Čím rychleji poroste ekonomika, tím rychleji se budete přibližovat," řekl Charles Robertson z ING Bank v Londýně. Teď právě rostou rychleji země s nejnižšími příjmy, ty však mají o to víc, co dohánět.
|
Mezi Evropany patříme mezi nejchudší země | |||
|
(srovnání hrubých měsíčních příjmů na člena domácnosti v eurech) | |||
|
Dánsko |
2661 |
Malta |
621 |
|
Lucembursko |
2015 |
Španělsko |
504 |
|
Švédsko |
1879 |
Slovinsko |
562 |
|
Finsko |
1570 |
Portugalsko |
441 |
|
Belgie |
1495 |
Česko |
314 |
|
Nizozemsko |
1404 |
Řecko |
256 |
|
Velká Británie |
1286 |
Turecko |
197 |
|
Německo |
1199 |
Slovensko |
187 |
|
Francie |
1095 |
Estonsko |
181 |
|
Itálie |
997 |
Litva |
168 |
|
Irsko |
919 |
Lotyšsko |
146 |
|
Rakousko |
914 |
Rumunsko |
79 |
|
Kypr |
826 |
Bulharsko |
74 |
|
Pramen: EFILWC | |||
