Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Efekt EET: firmy přiznávají větší tržby. Čísla je třeba brát s rezervou

  • 216
Případ patnáctitisícové pokuty za nepřiznanou tržbu za nákup bonbonů v hodnotě 15 korun má nový rozměr. Ukazuje, že finanční správa začíná využívat nasbírané údaje z EET – srovnává tržby v čase. Čísla ale nemusí nutně svědčit o dřívějším zatajování tržeb. Finanční správa dodává, že některé firmy tržby nadále nepřiznávají.

Trafikant Ondřej Piskač, který měl do loňského roku v Holešově na Zlínsku dvě prodejny, si na Facebooku postěžoval Unii podnikatelských a živnostenských spolků. Za nevydání účtenky zapříčiněné podle něj zdravotním omezením prodavačky v důchodovém věku dostal pokutu, která mu připadá nepřiměřeně vysoká a vzhledem k jeho dalším finančním těžkostem (vykradení trafiky, osobní bankrot) je pro něj likvidační.

Po medializaci případu v minulých dnech zbavil daňovou správu mlčenlivosti a ta nyní na svém webu zveřejnila tržby pokutované trafiky rok zpět a ukázala, jak pracuje s údaji z EET.

Účtenky nevedou. Pětina vietnamských večerek porušuje zákon o EET

Před první kontrolou (24. 4. 2017) přiznávala Piskačova trafika tržby 46 tisíc korun měsíčně. Tržby podle statistik finanční správy skokově narostly po druhé kontrole (26. 7. 2017) – v srpnu 2017 činily 106 tisíc korun.

„Ze statistiky můžeme vyčíst, že se po provedené kontrole a následně udělené pokutě podnikateli tržby zvýšily, a to až o sto procent,“ uvedla Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství. Vyvolává to dojem, že polovinu tržeb podnikatel nepřiznával.

Podnikatel se brání

„Na konci června jsem musel tu větší z trafik na sídlišti zavřít, zákazníci se zřejmě přelili z jedné do druhé,“ vysvětluje podnikatel. Fungující (pokutovaná) trafika na nádraží je od ní vzdálená asi 300 metrů. V jedenáctitisícovém městě je podle místních zhruba desítka trafik.

Případ svědčí o tom, že údaje, které má finanční správa k dispozici, jsou mimořádně cenné, ale s jejich interpretací bude muset zacházet opatrně.

To se ukázalo už loni na jaře, když finanční správa zveřejnila svou analýzu EET na vzorku vybraných pohostinských a ubytovacích zařízení – přiznané tržby jim meziročně narostly v průměru o sto procent.

Údaje Českého statistického úřadu přitom mluvily jen o zhruba patnáctiprocentním nárůstu v celém odvětví. Ukázalo se, že každá instituce použila jinou metodu a údaje tak nejsou srovnatelné.

Data z EET analytici finanční správy podle určitých vzorců rozklíčují a následně rozesílají na jednotlivé finanční úřady podněty ke kontrolám. „Na základě informací získaných touto cestou jsme již poslali desítky tisíc podnětů k provedení kontrol,“ uvedla Křehlová. Způsob analýz nechce finanční správa rozkrývat, aby nedala návod, jak se případnému odhalení vyhnout.

Aktuálně řeší případy obcházení EET, kdy podnikatelé účtenku tisknou (a tržby do systému posílají), až když si o doklad zákazník řekne. „Specialitou hostinských zařízení je potom vydávání takzvaných předúčtenek, na kterých je uvedeno, že účtenku s náležitostmi dle zákona o evidenci tržeb si zákazník může vyzvednout u pultu,“ říká Křehlová.

Co se týká Piskačova případu, podnikatele finanční úřad v rámci odvolání vyzval, ať prokáže, že je pro něj pokuta likvidační. Podle finanční správy byla stanovena při dolní hranici sazby a navíc kontroloři konstatovali přitěžující okolnost – opakované nevydání účtenky.

Trafikant už se dál nebránil a pokutu zaplatil. „EET mi vadí – jsou to náklady navíc z mojí kapsy, zdržuje to. Kdo s tím nedělal, neví, o čem mluvím,“ říká.