Na věřitele se zapomíná, říkají experti hodnotící dopady změn v exekucích

  • 32
Ve Sněmovně leží novela exekučního řádu, která má změnit dosavadní zaběhlou praxi. Například ruší závislost exekutorů na velkých věřitelích, čímž se má snížit tlak na dlužníky. Analýzu dopadu na obě strany představili experti Centra ekonomických a tržních analýz.

Autoři studie z Centra ekonomických a tržních analýz upozorňují, že vládní i poslanecké návrhy přinášejí řadu rizik, kvůli nimž se věřitelé - mezi nimi dopravní podniky, obce, malé firmy, řemeslníci či rodiče vymáhající výživné - budou muset připravit na zvýšené riziko nedobytných pohledávek.

Debata o exekucích je podle nich asymetrická a věnuje se především dlužníkům, na věřitele přitom zapomíná.

 „Jsme však již několik let svědky poměrně razantního zlepšování postavení dlužníků na úkor věřitelů. Dlužníci jsou pro politiky atraktivní voličská skupina, ovšem populismus v této oblasti je krátkozraký. Slovo věřitel je totiž synonymem pro slova zaměstnavatel, malý a střední podnik, živnostník nebo samoživitelka,“ říká Aleš Rod ředitel výzkumu CETA.

V současné době je zaevidováno v Česku zhruba 4,5 milionu exekucí, přičemž hodnota jistin se odhaduje na 300 miliard korun. Původní cíle novel mají za cíl řešit situaci předlužených lidí. 

Situace dopadá nejen na ty, kteří exekuce mají, ale například i zaměstnavatele, kteří se potýkají u zaměstnanců v exekuci s velkou byrokracií, která znamená další náklady. Kromě toho člověk v exekuci se častěji uchyluje k práci na černo a státu tak neodvádí nic.

Představy ministerstva spravedlnosti počítají například s tím, že by si věřitel pro svou pohledávku vybral exekutora a ten by následně řešil budoucí exekuce daného dlužníka.

Poslanecká novela by zase zavedla tzv. čistou teritorialitu – tedy že by si exekutora nevybíral věřitel, ale první exekuci by podle pořadníku přiděloval exekutorům v kraji bydliště dlužníka nezávislý soud. Pokud by se exekuce nevyřešila, spadla by k němu opět další exekuce stejného dlužníka.

Vládní novela by podle autorů studie pomohla dlužníkům, protože by jim snížila náklady na komunikaci s exekutorem, což dobře dopadne i na zaměstnavatele, kterým ubude administrativa. 

Autoři kritizují na vládní novele především princip jednoho exekutora na jednoho dlužníka, povinné hrazení záloh exekutorovi věřitelem, obnovenou zálohu exekutorovi hrazenou věřitelem po třech letech, není-li vymožena žádná část pohledávky, a kompenzaci plátce mzdy pracovníka v exekuci.

„Co se týče věřitelů, na ty dopadne špatně, protože už nebudou mít svobodu zvolit si vlastního exekutora například podle efektivity, což zvyšuje riziko, které mohou toto přenášet pak na dlužníky úpravou smluv,“ upozorňuje Jakub Žofčák, analytik CETA, podle kterého může tato situace hnát věřitele do rukou soukromých inkasních agentur.

Podle Žofčáka je navíc možné, že až dva miliony exekucí vůbec nezačnou. To může být sice pozitivní zprávou, ale také to znamená, že se dva miliony lidí nedostanou ke svým pohledávkám. Změny by dopadly podle autorů studie nejen na finanční instituce, ale také obce, dopravní podniky, řemeslníky či rodiče vymáhající výživné.

V rámci poslanecké novely je znepokojuje především prvek teritoriality exekutorů na krajské úrovni. „Geografické přiblížení dlužníků a exekutorů nám nedává smysl, dlužníci stejně moc doma nebydlí a podle průzkumů lze jen asi 20 procent lidí v exekuci zastihnout doma,“ doplňuje Žofčák a říká, že jen málo dlužníků má zájem se s exekutory scházet a vyjednávat s nimi, což opět může věřitele hnát do rukou soukromých inkasních agentur. 

Mohou růst ceny

Zavedení změn by podle studie mohlo donutit věřitele ke zvyšování cen, zpomalování investic či snižování dostupnosti služeb. Řemeslníci například budou muset požadovat větší zálohy za své služby. Doplatí na ně tedy nejen věřitelé, ale i ti, kteří své dluhy poctivě splácí.

Podle průzkumu CETA mezi subjekty zabývajícími se komunikací s neplatícími klienty se ve všech analyzovaných segmentech dluhu podle výše jistiny sníží vymahatelnost o zhruba 20 procent. 

„To implikuje přímé negativní dopady na veřejné finance ve výši minus 12,2 miliardy korun ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek,“ uvádí studie.

„Stát by se měl soustředit na celospolečenský problém. To jsou lidé v dluhových spirálách, kteří nemohou vstoupit na trh práce a dostali se do bezvýchodných problémů,“ míní Žofčák. Podle autorů studie ale novely tyto potíže neřeší a stát by se měl spíše zaměřit na insolvenční zákon, oddlužení nezletilých, situaci dlužníků v penzi, elektronizaci exekucí či vyrovnání postavení dlužníka a věřitele

 Podle autorů studie jde o obrovské celospolečenské problémy do velké míry způsobené regulacemi předchozích vlád. Za účinné řešení považují například kompenzace věřitelů za nedobytné pohledávky způsobené neefektivní regulací.