Evropa snižovala sazby

Evropští centrální bankéři se ve čtvrtek spojili v boji s nejhorším ekonomickým vývojem za posledních deset let. Evropská centrální banka i britská Bank of England snížily své klíčové úrokové sazby o půl procentního bodu. Pro dvanáct zemí eurozony tak nově platí sazba 3,25 procenta, Británie počítá se čtyřmi procenty.

Evropská i britská centrální banka tak následovaly rozhodnutí svého amerického protějšku Fed, který sazby upravil v úterý - letos celkem už podesáté.

Tyto kroky mají povzbudit domácnosti i firmy k větším investicím a pomoci nastartovat ochablý ekonomický růst.

"Světová ekonomika dále oslabuje. Prognozy naznačují, že globální zpomalení může být hlubší a delší než se dříve očekávalo. Naproti tomu inflační tlaky jsou slabší, a to i u cen surovin," píše se v prohlášení Bank of England. Po sedmém letošním snížení se britské úrokové sazby ocitly nejníže za posledních 37 let.

Evropská centrální banka bezprostředně své rozhodnutí nijak nekomentovala.

CO SE DĚJE KDYŽ:

Sazby klesají
Centrální banky obvykle snižují úrokové sazby, když mají pod kontrolou inflaci a ekonomika potřebuje růstový impuls.

Firmám nižší sazby snižují náklady spojené s vypůjčením kapitálu, zvyšují jim ziskové marže a podporují tak jejich expanzi.

Domácnostem pomáhají nižší sazby povzbudit chuť utrácet. Například nižší hypotéční úroky mohou rozhýbat trh s bydlením a podpořit stavební aktivitu. Dostupnější spotřebitelské úvěry zvyšují nákupy spotřebního zboží. Tyto úroky v komerčních bankách centrální banky ovlivňují jen zprostředkovaně.

Sazby rostou
Zvyšování sazeb se považuje za účinný způsob boje s rostoucí inflací.

Firmám vyšší úrokové sazby ztěžují přístup k úvěrům potřebným pro další expanzi. Nezaměstnanost má tendenci růst a snižovat tak mzdovou inflaci.

Domácnostem vyšší sazby prodražují hypotéky či spotřebitelské úvěry, což tlačí na snížení jejich výdajů. Ty například v USA tvoří dvě třetiny celkové ekonomické aktivity.