ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Česká ekonomika meziročně klesla o 0,6 %. Doplácí na slabou zahraniční poptávku

  • 36
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,6 %. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zejména zahraniční poptávkou, ta domácí stagnovala.

„Slabý výkon ekonomiky pokračuje. Poklesu ve třetím čtvrtletí předcházela zhruba stagnace ekonomického výkonu v první polovině letošního roku a mírná recese v druhé polovině loňského roku. Výsledkem je, že česká ekonomika jako jediná v EU zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o více než jedno procento,“ říká analytik Komerční banky Martin Gurtler.

Vývoj tuzemské ekonomiky ve 3. čtvrtletí zaostal za letní prognózou ČNB, která již pro 3. čtvrtletí počítala s oživením ekonomiky o 0,7 % mezičtvrtletně.

„Domácí ekonomika se od poloviny loňského roku nachází de facto nepřetržitě na hranici mělké recese a stagnace. Nadále platí, že český HDP stále nepřekonal hodnoty ze 4. čtvrtletí 2019,“ myslí si analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

Je otázkou, jak na předběžná data zareaguje bankovní rada a jestli po několika měsících rozhodne o prvním uvolnění měnové politiky. Hlasy volající po opatrném startu uvolňování měnové politiky se tam již mohou objevit na listopadovém zasedání.

„Dnešní čísla zvyšují pravděpodobnost opatrného listopadového snížení sazeb. Kdyby tomu bylo tak a ČNB se odhodlala k poklesu sazeb již tento týden, první krok by byl velmi opatrný. Stále existují ale dobré důvody, proč s prvním poklesem sazeb ještě vyčkat. První odhad HDP je bez detailnější struktury a jasnější představu ohledně efektu lednového přecenění bude mít ČNB navíc až v průběhu prosince a ledna,“ říká ekonom ČSOB Jan Bureš.

V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví národního hospodářství. Negativní vliv měl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Měnový fond zlepšil výhled české ekonomiky. HDP má letos vzrůst

Stejná odvětví nejvíce ovlivnila i meziroční pokles HPH. Naopak se dařilo informačním a komunikační činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.

„Citlivost tuzemské ekonomiky na energetickou krizi a potíže v dodavatelských řetězcích patřila mezi nejvyšší v Evropské unii, a to z titulu vysoké energetické náročnosti výroby a zaměření na průmysl. Česká republika tak společně s Německém patří mezi jediné ekonomiky EU, které nedosáhly z pohledu hrubé přidané hodnoty předpandemické úrovně posledních čtvrtletí roku 2019,“ říká Jakub Seidler, který je hlavním ekonomem České bankovní asociace.

Zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 0,7 % a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostla o 0,5 %.

Ekonomika EU v mírném plusu

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci i meziročně o 0,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům stagnovala, meziročně ale vykazovala růst o 0,4 procenta.

V zemích eurozóny se hrubý domácí produkt mezičtvrtletně snížil o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v období duben až červen. Meziročně pak vzrostl o 0,1 procenta, tempo růstu ale zpomalilo z 0,5 procenta v předchozím čtvrtletí.

Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, a sice o 0,6 procenta, a Belgie, kde růst činil 0,5 procenta. Ve Španělsku ekonomika vzrostla o 0,3 procenta. Nejvýraznější pokles pak zaznamenaly Irsko, Rakousko a Česká republika.

V meziročním srovnání zaznamenalo růst pět zemí. Nejvyšší byl v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska.

,