Stát v rámci zrušeného druhého důchodového pilíře přidal lidem ke spoření 1,88 miliardy, důchodová správa z toho zpět vybrala 16 milionů. Každý z 518 lidí tak dobrovolně vrátil do státní kasy v průměru 31 tisíc korun, vyplývá z informací od České správy sociálního zabezpečení. Jde zhruba o šest promile z celkového počtu klientů soukromého spořicího pilíře, který fungoval v letech 2013 až 2015.
Lidé měli možnost peníze na důchodové pojistné státu doplatit do 29. prosince uplynulého roku. Předtím však museli stihnout do 30. června podat žádost o doplatek, což udělalo 877 lidí. Část z nich si to pak rozmyslela a peníze státu neposlala, neboť si zřejmě spočítali, že by se jim to nevyplatilo.
Sázka na budoucnost
Například muž, který by šel nyní v 63 letech do důchodu po 46 odpracovaných letech a bral předtím v průměru 35 tisíc korun měsíčně, přemýšlel o osudu 37 800 korun. Ty mu za tři roky fungování druhého spořicího pilíře přidal k naspořeným penězům stát.
Pokud by si muž peníze nechal, dostává mírně nižší důchod 15 009 korun. Pokud by se rozhodl je vrátit státu, důchod se mu zvýší na 15 173 korun. Že se mu vrátit peníze vyplatilo, by proto mohl říct až ve svých 82 letech, po 19 letech pobírání vyššího důchodu.
Více než 70 tisíc účastníků si do konce roku 2016, kdy docházelo k rušení a rozpouštění důchodových fondů, peníze nechalo poslat na bankovní účet.
Dalších šest tisíc je převedlo na své doplňkové důchodové spoření (připojištění). Všem přitom náležela jak částka, kterou naspořili z vlastní kapsy (dvě procenta mzdy měsíčně), tak tři procenta státního příspěvku. A k tomu navíc zhodnocení, jehož dosáhl penzijní fond.
Zbývajících osm tisíc účastníků si nestihlo peníze z fondů vyzvednout, a tak je penzijní společnosti v lednu poslaly na Finanční správu. Tam o ně mohou majitelé žádat.
„K 30. listopadu minulého roku zaslaly finanční úřady z druhého pilíře 4 344 účastníkům prostředky v celkové výši 132,7 milionu korun,“ uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Dalších 3 154 lidí si peníze ještě nevyzvedlo – na osobních daňových účtech na finančních úřadech jim tak leží ještě téměř 46 milionů korun. Pokud někdo z nich bude mít nedoplatek na dani, úřad si jej z toho strhne.
O vrácení těchto peněz mohou lidé požádat příštích šest let. Na konci roku 2023 pak zbytek propadne státu. Formulář na žádost neexistuje, v dopise musí být napsáno, kdo žádá, čeho se to týká a co se navrhuje. Je třeba žádost poslat buď písemně s ověřeným podpisem, doručit osobně, přes datovou
schránku, nebo přes elektronický portál daňové správy. Finanční úřad má poté na vrácení 30 dní.
Důchodová komise 4.0
Pokus vlády Petra Nečase o důchodovou reformu je tak definitivně uzavřen. Vedle státních důchodů tu zůstává komerční spoření, dříve známé jako penzijní připojištění, dnes doplňkové penzijní spoření. Ti, kdo ho využívají, se mohou v důchodovém věku rozhodnout, jestli si úspory (včetně státní podpory až 2 760 korun ročně) chtějí vybrat najednou, nebo zda si z nich nechají vyplácet pravidelnou rentu.
Drtivá většina lidí volí první variantu, peníze zpravidla utratí za jednorázový výdaj, a důchodové spoření tak fakticky neplní roli pojistky na stáří. I to byl důvod zavedení druhého pilíře. Dalším byla skutečnost, že počet důchodců poroste a počet pracujících klesne, takže bude pro stát obtížné důchody financovat. Už dnes se na důchodech vyplatí víc, než se vybere na důchodovém pojištění.
Současná vláda Andreje Babiše slibuje, že se reformou důchodového systému bude opět zabývat. „Musí se dojednat napříč politickým spektrem, aby se nestalo, že příští volby vyhraje někdo jiný a ten ji zase zruší, to by byla zbytečná práce,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
V návrhu programového prohlášení vláda uvedla, že postaví důchodovou komisi, v pořadí již čtvrtou v řadě od roku 2004. Mimo jiné má nastavit standard, kolik by měl důchodce brát, či posílit princip zásluhovosti (kdo víc platí do systému, dostane větší důchod). Zároveň hodlá posílit motivaci lidí k soukromému spoření na důchod. Kdo bude šéfem komise, zatím není známo. V čele těch předchozích stál dvakrát Vladimír Bezděk a naposledy Martin Potůček.
