(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Ze slunce do digitální peněženky, firmy využívají kryptoměny v byznysu

  • 74
Ani obří výkyvy hodnoty, ani četné hackerské útoky nesrážejí oblibu virtuálních měn, jako je bitcoin. Jejich příznivců naopak rychle přibývá. A spolu s nimi firem, které začínají kryptoměny využívat ve svém byznysu.

Počet obchodníků, kteří v Česku přijímají platby v bitcoinu, se již blíží čtyřem stovkám. K těm zavedeným, jako je internetový obchod Alza.cz či trafiky Geco, nově přibude také firma S-Power, která instaluje střešní fotovoltaické elektrárny.

„Řada klientů řeší, jak využít energii z přebytků. Naopak řada lidí, kteří bitcoiny těží (a díky vysoké ceně je to nyní populární), zase hledá co nejnižší cenu elektrické energie,“ vysvětluje šéf S-Power Jaroslav Šuvarský. Vlastní zdroj elektřiny tak může pohánět supervýkonné počítače na „vytváření“ nových bitcoinů levněji než energie ze sítě. Ostatně se množí spekulace, že za vzestupem obnovitelných zdrojů v Asii, hlavně v Číně, může být právě rostoucí obliba kryptoměn.

S rostoucí cenou bitcoinu, která během loňska vystřelila na desetinásobek, však prudce stouply i poplatky za bitcoinové transakce. Před Vánocemi se cena vyšplhala až na čtyři stovky, dnes je to mezi 50 a 80 korunami za transakci. Navíc se prodloužila doba jejího potvrzení na desítky minut.

„Na mikrotransakce se už nepoužívá, pivo nebo kafe bych si za bitcoiny nekupoval. Může se však hodit třeba na mezinárodní platby, peníze se převedou poměrně rychle a za relativně malé peníze,“ říká kryptoměnový konzultant Michal Gröh.

Platební služby se proto od bitcoinu pomalu začínají odvracet. Například platební brána Stripe, která před lety začala přijímat bitcoiny mezi prvními, už ohlásila, že s nimi od dubna končí. Bitcoinová komunita sice hledá způsob, jak transakce zlevnit a urychlit, mezitím však mohou získat navrch jiné virtuální měny.

„Bitcoin pro placení v současné době není vhodný. Pracujeme na integraci Litecoinu, platby budou brzy k dispozici. K placení jsou také vhodné například Bitcoin Cash, Ripple, Dash, Monero a jiné kryptoměny,“ říká Roman Valihrach, spoluzakladatel platební brány BitcoinPay, kterou využívá zmíněná Alza.cz.

Vyplatí se těžit nonstop

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako reakce na způsob řešení finanční krize a jako snaha najít alternativní platidlo k národním měnám. Jeho obliba začala raketově stoupat v posledních dvou letech a dnes se zdá, že se tak trochu stává obětí vlastního úspěchu.

Postupně začaly vznikat i alternativy k bitcoinu. Alternativních měn je dnes přes 1 500. Některé se hodí k placení, ale řada z nich má specializované využití i mimo finanční služby, nejčastěji v technologiích, ale třeba také ve zdravotnictví, obchodu či logistice.

Kyberútoky z posledních čtyřech let

To, že by některá z nich sejmula (královskou) korunu bitcoinu, není ale příliš pravděpodobné. „Bitcoin má největší komunitu, má vyhrazen největší výkon věnovaný na těžbu a je nejbezpečnější,“ říká expert na kryptoměny z Liberálního institutu Josef Tětek. Řada kryptoměn navíc využívá technologii postavenou na bitcoinu.

Z těžby bitcoinu vzniklo celé odvětví, které spotřebuje stejně elektřiny jako středně velké státy. Za současných podmínek na něm mohou vydělat i jedinci. Není to ale pro každého, lepší technologie i výkyvy cen mění podmínky doslova denně.

„Při současné ceně elektřiny v Česku se vyplatí těžit nonstop. Z přebytků, které vyrobí fotovoltaická elektrárna, se dá profitovat obecně zhruba od dubna do října. Snižuje se tím jednak návratnost elektrárny, jednak se pokryje investice do stroje na těžbu,“ říká Šuvarský.

Je pravděpodobné, že do budoucna se využití bitcoinu promění. Stále víc se mluví o tom, že by – pokud se jeho hodnota trochu ustálí – mohl spíše než jako platidlo sloužit jako uchovatel hodnoty, něco jako „digitální zlato“. Třeba pro ty, kdo nevěří státním penězům nebo tomu, že jim je stát nikdy nevezme nebo neznehodnotí.

V Česku třeba nedávno vznikl první kryptofond, který kvalifikovaným investorům – pokud vloží více než milion korun – umožní sázet na růst hodnoty virtuálních měn. Hlavní váhu v portfoliu má právě bitcoin, ale jsou v něm zastoupeny i další kryptoměny.

S nárůstající oblibou kryptoměn zároveň začínají politici či bankéři po celém světě volat po regulaci, která by virtuální měny svázala nějakými pravidly. Trnem v oku je jim především zdánlivá anonymita, jež vedle idealistů láká i podvodníky. Ti měny využívají pro praní špinavých peněz nebo prodej zbraní a drog.

Evropská unie například chystá pravidla, podle nichž budou muset obchodníci identifikovat uživatele. V několika zemích už obchodování s kryptoměnami zakázali. Vlády zároveň chystají vlastní kryptoměny, třeba v Rusku a Číně, i když Číňané zároveň v poslední době tvrdě potlačují jiné kryptoměny. V Česku jsou zatím považovány za komodity.

„Čím větší publicita, snad i rozruch v podobě blokace obchodů některými státy, tím větší zájem o měny, těžení, zbohatnutí. Mnoho lidí však příliš netuší o bezpečnosti transakcí, chybí edukace,“ říká Lukáš Hakoš ze společnosti Clever Monitor.