Greenpeace upozorňuje, že se ekologické limity limity vztahují jen na povrchou těžbu, nikoliv na hlubinnou. (Ilustrační snímek)

Greenpeace upozorňuje, že se ekologické limity limity vztahují jen na povrchou těžbu, nikoliv na hlubinnou. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Těžaři už si osahávají uhlí za limity, zamířili k němu pod zemí

  • 7
Těžaři ze společnosti Czech Coal provedli ražbu několika průzkumných vrtů a štol v lomu ČSA na Mostecku. Chtějí zjistit, nakolik je reálné těžit hlubinným způsobem. Ekologové ovšem varují, že se těžaři snaží obejít limity těžby hnědého uhlí, které od roku 1991 chrání obce Černice a Horní Jiřetín.

"Limity se totiž vztahují jen na povrchovou těžbu, nikoliv na hlubinnou," uvedl Jan Rovenský z ekologického hnutí Greenpeace.

Průzkumnou činnost v podzemí těžaři zahájili začátkem května a skončili s ní na konci srpna.

"Báňský úřad v Mostě dostal ohlášení o provedení čtyř průzkumných štol uvnitř dobývacího prostoru," potvrdil mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek.

Ražbu štol Czech Coal, respektive Litvínovská uhelná, oznámil v režimu tzv. ohlášení, které nevyžaduje žádné povolení.

"Bylo to ohlášeno jako druh důlní činnosti, která se nijak nepovoluje. Báňský úřad tedy žádné povolení vydávat nemusel," uvedl Machek.

Štoly navíc nepřesáhly délku sto metrů, což je nutný předpoklad pro vydání povolení. "Neproběhlo tak ani žádné správní řízení," kritizuje Rovenský.

Do řízení by se přihlásily dotčené strany - město Horní Jiřetín nebo Národní památkový ústav, jež se stará o přilehlé arboretum se vzácnými dřevinami u zámku Jezeří.

Czech Coal tvrdí, že hlubinná těžba není výhodná

Czech Coal podzemní ražbu odůvodnil tím, že chce zjistit kvalitu nevytěženého uhlí.

Limity v kraji

V kraji fungují čtyři hnědouhelné velkolomy: Vršany a ČSA patřící Czech Coal a Bílina a Nástup - Tušimice, kde těží Severočeské doly patřící ČEZ. Prolomení limitů se týká za několik desítek let lomu Bílina a už aktuálně lomu ČSA u Jiřetína. Při zachování limitů se tu bude těžit do roku 2021, je tu ještě asi 38 milionů tun uhlí. Kdyby se ale těžilo za limity, tak v první fázi jde o 280 milionů tun do roku 2065, lom by zničil Jiřetín a Černice, přiblížil by se k Litvínovu, stočil k Záluží - a odměnou by bylo dalších 470 milionů tun uhlí a těžba do roku 2120.

"Cílem je upřesnění kvalitativních parametrů uhlí pro zbývající těžbu v rámci platného povolení hornické činnosti, tedy v rámci územních limitů těžby," reagovala mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová. Zároveň dodala, že přímo pod územím Horního Jiřetína, obce, kterou limity chrání, se štoly ani vrty nedělaly.

Benešová uvedla, že se prověřují i další možnosti těžby za limity. Jednou z nich je podzemní zplynování uhlí nebo právě hlubinná těžba.

"Nicméně velkoplošná hlubinná těžba nebo hlubinná těžba, která by neohrozila sídelní útvary, je z mnoha důvodů nereálná," uvedla Benešová.

Těžaři totiž tvrdí, že se jim hlubinné dobývání ekonomicky nevyplatí. "Navíc kvůli zajištění obydlených oblastí proti poklesům a dalším nebezpečným průvodním jevům hlubinné činnosti, by nutně došlo ke znehodnocení zásob strategické suroviny. V případě ČSA by šlo minimálně o 130 milionů tun uhlí," upřesnila Benešová.

Jiřetínu by hlubinná těžba tolik nevadila

Nedaleko Horního Jiřetína přitom stále funguje hlubinný důl Centrum. Je to poslední zařízení svého typu v Česku. "S ním nemáme žádné negativní zkušenosti. Není to pro nás žádný nepříjemný soused," prohlásil místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Podle jeho názoru není dopad podzemní ražby na krajinu tak devastující jako povrchová varianta těžby.

"Pokud by se skutečně hledala alternativa povrchové těžby, bylo by to pro nás spíše pozitivní než negativní. Hlubinná těžba v dole Centrum nám nedělá vážnější problémy," řekl Buřt.