Suma, která vyjadřuje rozdíl mezi závazky a pohledávkami, jež si hodlá banka ponechat, je podle dobře informovaného zdroje uvedena v materiálech, které ČSOB odeslala ministerstvu financí v polovině října.
"V této fázi jde ještě o odhady, hovořit o konkrétních číslech nelze," řekl mluvčí ČSOB Jan Stolár. Definitivní výsledky mají být jasné příští rok na jaře.
V balíku pohledávek, o které nemá ČSOB zájem, mají být nejen zcela špatné obchody, ale i takové, jejichž kvalitu nelze zcela přesně vyčíslit. "Objem těch nejasných je obrovský," tvrdí člen představenstva ČSOB Jan Lamser. Představou banky je, že převezme veškeré vklady, ale z aktiv pouze část a rozdíl jí v hotovosti doplatí stát.
V podstatě jde o obdobný princip, jaký byl použit u Agrobanky, kde GE Capital koupila také více závazků (vklady) než pohledávek. Rozdíl 20 miliard jí tehdy doplatila Česká národní banka.
O tom, jak se bude nakládat s balíkem špatných a problémových obchodů, se uvažuje v různých variantách, z nichž dvě jsou nejčastěji zmiňované. Některé problémové obchody přejdou přímo na státní Konsolidační banku, o jiných se uvažuje, že zůstanou ve správě ČSOB. "Těžko lze očekávat, že by Konsolidační banka mohla aktivně spravovat pohledávky na Kajmanských ostrovech," řekl Mertlík.
Stát by měl mít podle Lamsera zajištěno, že veškeré příjmy, které se z problematických aktiv podaří zinkasovat, půjdou přímo do státní kasy. To bude snižovat čistou ztrátu státu z prodeje IPB v podobě částky, kterou zaplatí ČSOB. "Připadá nám rozumné nedělat odhady, jak to dopadne, ale počkat, až to dopadne. Při tak velkém objemu nejasných obchodů to ani přesně ocenit nejde," řekl Lamser. Pokud by tedy stát bance zaplatil za úvěr, který později klient splatí, neměla by mít podle Lamsera z toho ČSOB žádný další prospěch.
Přesný mechanismus zacházení s vyčleněnými obchody zatím není stanoven. "Jednání probíhají, ale žádné závěry zatím nepadly," uvedl Lamser.
