Rozdíl mezi novým a starým automatem je patrný na první pohled. Modernější videoterminály se obejdou bez otáčivých válců se symboly ovoce. Také opovrhují mincemi, zato jim nechybí díra konzumující stovky či tisícovky, rozšířit jdou i o čtečku platebních karet.
Uvnitř skrytý počítač je propojený do sítě s ostatními přístroji, které dohromady střádají z části vsazených peněz na velký jackpot. Například v síti Starport, která patří společnosti Sazka, překročila výhra pět milionů korun. Na dálku do nich lze nahrát novou hru nebo smazat tu, o kterou není zájem.
"Nové technologie znamenají plnou kontrolu pro stát, snížení nákladů provozovatelů a neomezenou nabídku her pro hráče reagující na požadavky trhu a legislativy," uvedl Richard Bureš, ředitel české pobočky Cyberview Technology, která pro Sazku vytváří síť složenou z těchto herních terminálů.
Nyní jich má Sazka okolo tisíce, cílem je desetinásobek. Výnos z nich má zaplatit arénu, která přijde na téměř patnáct miliard korun.
Narazit na nové automaty je možné už dnes v některých hernách, barech, ale i v rohu haly hotelu Černý orel ve Strážnici. Vsadit je možné v jedenadvaceti hrách, od klasického pokeru po počítačové závody chrtů.
Vše na příjemné obrazovce, v barvě a vysokém rozlišení. Jedno otočení přijde až na desítky korun. Prohrát tisícovku je otázka několika minut. Peníze přístroj nevyplácí, leze z něj účtenka, jako když vsadíte Sportku v trafice.
K těmto sítím videoterminálů mají přístup i finanční úřady, což má podle provozovatelů snížit úniky peněz do šedé či ještě temněji zbarvené ekonomiky.
"Systém umožňuje snadnou kontrolu a naprostou transparentnost všech peněžních toků v rámci systému a uvnitř firmy," uvádí Jiří Hrabovský, mluvčí holdingu Synot.
Ten má prostřednictvím dceřiné firmy Synot lotto 350 přístrojů a do konce roku chce mít dvojnásobek. Pro srovnání: klasických automatů je v různých hernách už přes padesát tisíc a loni do nich Češi naházeli padesát miliard korun.
Novějších terminálů bylo na konci loňského roku méně než tisíc, společně se čtyřmi tisíci dalších přístrojů - rulet - se v nich prosázelo již dvanáct miliard korun.
Tento typ hazardu je vůbec nejrychleji rostoucí a zároveň patří k nejméně regulované oblasti. V současnosti má povolení provozovat nové herní terminály už deset firem. Sazka, která získala povolení jako první, patří se Synotem mezi největší.
O vítězství terminálů nad klasickými automaty není pochyb: současné zákony totiž tvrdému hazardu mimořádně přejí. A to je jeden z důvodů, proč řadě starostů vstávají z nových přístrojů vlasy hrůzou.
Díry v zákoně
Současný loterijní zákon s novými přístroji nepočítal. Ministerstvo financí, které má hazard regulovat, navíc vydalo velmi široká povolení na výjimečný paragraf z loterijního zákona. První licenci získala Sazka v roce 2003, další firmy následovaly.
Díky tomu například není omezená maximální výška sázky, a tedy třeba maximální hodinová prohra. Dvě koruny v baru, pět v herně a padesát za jednu hru v kasinu pro modernější přístroje neplatí.
"K 7. září, tedy k datu mého odvolání, nebyla výše sázek omezena. Toto jsem chtěl změnit," říká Pavel Němec, který byl pouhý rok šéfem dozoru nad hazardem na ministerstvu financí.
Ministr Tlustý ho po příchodu na úřad odvolal, ale za iniciátora označuje svého (také odvolaného) náměstka Prouzu. Ten to odmítá a ukazuje zpět na ministra.
Bývalý šéf dozoru začal se všemi firmami správní řízení, které už nyní nemůže dokončit. Hazardním firmám chtěl omezit hřiště. Obce a města, která o klasické automaty nestojí, je mohou na svém území omezit vyhláškou.
U modernějších terminálů, byť jsou tvrdší formou hazardu, to však přímo nejde. "Centrální loterní systémy (terminály) nejsou výherní hrací přístroje," shrnuje základní argument mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund s tím, že je "účinnější" regulovat nové hry z jednoho centra. Stejný názor má i Synot.
Bývalý šéf dozoru nad hazardem však při povolování nových her přihlížel i k názoru obcí.
"Ministerstvo financí nás oslovilo, zda s novými hrami souhlasíme. Byli jsme proti nim, a ministerstvo je tedy nepovolilo," říká Petr Vícha, starosta Bohumína a místopředseda ČSSD.
Ve městě omezil automaty a chtěl totéž udělat s novými přístroji od Sazky. Sazka podala proti rozhodnutí ministerstva rozklad. "Pokud jí vyhoví, my půjdeme k soudu. Po odvolání pana Němce se bojím, aby se nám automaty nevrátily do města oklikou," doplňuje Vícha.
Podobných obcí bude přibývat, z nových automatů se totiž navíc neplatí místní poplatky. Díry v zákoně má zalepit novela, kterou připravuje skupina senátorů. Jednat o ní se začne za deset dní.
