Ačkoli tak začíná být internet přístupný na řadě veřejných míst, stále přetrvávají značné rozdíly - zatímco prakticky každé okresní město má knihovnu, která veřejnosti přístup k internetu nabízí, a přibývá i internetových kaváren, značné rezervy mají například okresní a městské úřady.
"Pracovníci, kteří mají na úřadech občanům poskytovat informace, navíc často ani nedokáží zájemce nasměrovat k nejbližší internetové kavárně či knihovně s připojením k síti," tvrdí ředitelka agentury DEMA Bohumíra Jozífková.
Samozřejmostí nejsou ani internetové stanice na hlavních poštách v okresních městech. Průzkum odhalil veřejný internet pouze na každé třiatřicáté navštívené poště. "To je určité zklamání, protože pošta by měla být synonymem místa, kde lze vyřídit většinu potřebné komunikace," soudí Miloslav Rut, šéf české pobočky společnosti Cisco Systems, která se spolu se sdružením BMI a Úřadem pro veřejné informační systémy na projektu podílela.
Veřejné internetové oázy nebývají obvykle příliš velké. Třetina z nich sestává z jednoho nebo dvou počítačů, další čtvrtinu tvoří tři až pět strojů. Nejlépe jsou na tom internetové kavárny, kde je v průměru k dispozici 7,7 počítače, následované knihovnami s necelými pěti počítači. Na opačném konci žebříčku stojí okresní úřady, kde nabídku v průměru tvoří 1,3 počítače.
Největší šanci najít veřejný internet mají zájemci v Královéhradeckém kraji a v Praze, naopak nejhůře na tom jsou obyvatelé a návštěvníci Karlovarského kraje.
