Zatímco v roce 2013 zažívaly stálé či časté štěstí dvě pětiny respondentů, loni již stav stálého klidu a štěstí vyjádřila více než polovina dotazovaných, uvádí Český statistický úřad ve zprávě. „Mezi pohlavími se přitom hodnocení téměř nelišilo, ženy i muži posuzují své životní pocity v podstatě shodně pozitivně,“ uvádí Jiří Pekárek z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Lidé starší 16 let z více jak 10 tisíc domácností hodnotili svou finanční situaci, zaměstnání, volný čas či osobní vztahy. Otázky v průzkumu směřovaly také na aktuální duševní rozpoložení, pocity či nálady.
Zcela nespokojených, tedy těch, kteří jednotlivé aspekty svého života hodnotili nulou, je 0,5 procenta. Stejně jako v roce 2013 mezi nejméně spokojené spadali i v roce 2018 nezaměstnaní a důchodci. Naopak desítkou ohodnotilo svůj život 13 procent Čechů. Stejně jako před pěti lety byli nespokojenější vrstvou studenti. Jejich hodnocení přesáhlo známku 8.
„S tím koresponduje i struktura hodnocení podle věku, neboť průměrná známka dotazovaných ve věku 16 až 24 let dosahovala 8,2,“ dodává Pekárek. S přibývajícím věkem bodové hodnocení klesá. V produktivním a čerstvě důchodovém věku se spokojenost drží nad hranicí známky 7, po dosažení věku 75 let však spokojenost slábne na 6,7.
Co se týká jednotlivých regionů, nejvíce spokojení jsou lidé z Karlovarského a Libereckého kraje a Prahy. Zatímco spokojenost v bohatší Praze lze očekávat, na Karlovarsku, které má nejnižší průměrnou mzdu ze všech krajů v Česku, je překvapením. „V Karlovarském kraji je například velice dostupné bydlení. Lidé nemají takový problém jako v Praze se svým příjmem vyjít, přestože je nižší. To se samozřejmě také podepisuje na jejich dobré náladě,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda jeden z důvodů.
Podle průzkumu si obyvatelé Karlovarska pochvalovali především množství volného času, kdy se mohou věnovat tomu, co je baví. Naopak nejméně šťastní jsou obyvatelé Ústeckého, Pardubického a Moravskoslezského kraje.
Češi jsou se svými životy spíše spokojeni. Ukázal to loňský modul šetření ČSÚ.
Při známkování jednotlivých oblastí života byli Češi nejméně spokojeni se svou finanční situací. Tu v průměru hodnotili číslem 6,7. Podobně byli dotazovaní nespokojeni s množstvím volného času, kterého mají málo.
Naopak nejoptimističtější byli lidé, co se týče osobních vztahů v rodině, s přáteli a sousedy. Průměrná známka zde dosáhla 8,3. Zcela spokojených žen v tomto ohledu bylo 17 procent, mužů 13 procent. Muži byli naopak se svým zaměstnáním více spokojeni.
Podle dlouhodobého výzkumu sociologů z Masarykovy univerzity publikovaném v létě 2018 jsou Češi nejšťastnější od roku 1991 (psali jsme zde).
I v mezinárodním srovnání se Česko posouvá mezi šťastnější země. Mezi 156 zeměmi je v současnosti na 20. místě. Žebříčku vévodí Finsko, za ním jsou pak Dánsko, Norsko, Island a Nizozemsko (psali jsme zde).
