"Ve srovnání s tím, kolik se v české ekonomice vyplatí ročně na mzdách, je však podíl české práce v cizině zanedbatelný," upozornil ve své analýze Český statistický úřad.
Nepředstavuje ani 1,4 procenta mezd a platů v sektoru domácností.
Za silným růstem objemu příjmů z práce stála v loňském roce i slábnoucí koruna, ovšem dynamika v eurech je podle ČSÚ rovněž silná. Češi si vydělali 437,1 milionu eur, což je meziročně zhruba o čtvrtinu více.
V oblibě vede Německo
Podle dat zjištěných ČSÚ výběrovým šetřením pracovních sil a propočítaných ČNB v bilanci výnosů běžného účtu platební bilance se zájem Čechů o práci soustřeďuje především na Německo, Rakousko, Velkou Británii a Itálii. Odtud také přichází do Česka nejvíce peněz.
Jen z Německa si Češi přivážejí každé tři měsíce zhruba 1,2 miliardy korun.
| NEJČASTEJŠÍ CÍLE ČECHŮ | ||
| Země | Počet Čechů | Mzdy 2003 |
| Německo | 7 220 | 4,9 mld. Kč |
| Rakousko | 3 097 | 2,0 mld. Kč |
| Británie | 4 361 | 1,3 mld. Kč |
| Itálie | 1 284 | 0,5 mld. Kč |
Loni pracovalo v zahraničí podle výběrového šetření pracovních sil 22 900 Čechů, z toho 14 900 legálně. Přibližně každý třetí působil v Německu. Následuje Británie a Rakousko.
"Z pohledu delšího časovém horizontu však počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku spíše stagnuje. Rychle však rostou počty Čechů vyjíždějících za prací dál než do uvedených sousedních zemí, zejména do Británie," uvedl ČSÚ.
Z cizinců vedou Slováci a Ukrajinci
Koncem roku 2003 pracovalo v tuzemsku téměř 140 tisíc zahraničních pracovníků, z toho zhruba 58 tisíc Slováků.
Občanů Ukrajiny s vydaným pracovním povolením pracovalo koncem roku 2003 v Česku více, než cizinců všech ostatních národností dohromady (bez započtení Slováků) - celkem 22 600.
Výdělky Ukrajinců ale podle statistik meziročně výrazně klesají, a to i přesto, že počet vydaných pracovních povolení roste. Loni činily příjmy Ukrajinců z práce v Česku 6,6 miliardy korun. Předloni to přitom bylo 8,7 miliardy a roce 2001 dokonce přes deset miliard korun.
