Zbytky z kuchyně jako palivo budoucnosti. Bioplynek na odpady přibývá

  7:00aktualizováno  7:00
V Česku se stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami.
Bioplynová stanice

Bioplynová stanice | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti.

Bioplynek, které zpracovávají výhradně bioopad, je v Česku podle údajů sdružení CZ Biom zatím jen čtrnáct. To je jen zlomek z celkového počtu zhruba 420 bioplynových stanic. S tím, jak roste jejich počet, se však zároveň objevují obavy, zda budou mít dostatek „materiálu“ ke zpracování.

O odpad, jako je staré pečivo, zbytky z restaurací nebo posekaná tráva, totiž „soutěží“ s konkurencí. Zpracovávají ho zemědělské bioplynové stanice, může se vozit do kompostáren. Producenti odpadu jsou navíc nyní primárně povinni svážet odpad do kompostáren, a teprve pak do odpadářských bioplynek.

Místo se pro specializovaná zařízení přesto nejspíš najde. „Biologicky rozložitelných odpadů ročně produkujeme kolem 1,5 milionu tun. Porovnáme-li toto množství s přibližně pěti miliony tun různorodé biomasy zpracovávané ročně v bioplynových stanicích, je zřejmé, že kompostárny společně s bioplynkami dokážou takové množství materiálu přijmout a využít,“ říká vedoucí bioplynové sekce CZ Biom Adam Moravec.

Kolik se vyrobilo elektřiny z bioplynu.

A jak říkají lidé z bioplynek, v kompostárnách nelze odpad energeticky využít, produkují pouze hnojivo. V bioplynových stanicích kromě hnojiva vzniká energie, teplo a bioplyn.

„Nyní máme potenciál odpadů dostatečný, dovážíme je od lokálních producentů v Olomouckém kraji. Vždy ale záleží na lokalitě, kde dané zařízení stojí,“ říká Tomáš Voltr, místopředseda představenstva společnosti EFG, která provozuje bioplynku v Rapotíně na Šumpersku.

K elektřině i teplu také bioplyn

Plyn, který v bioplynkách vzniká, se využívá především k výrobě tepla a elektřiny. Jejich provozovatelé ale plánují také „vedlejšák“. Biometan, který vyprodukují, mohou po vyčištění dodávat do běžných plynárenských trubek. Chová se totiž jako běžný zemní plyn, na kterém si lidé mohou usmažit vajíčka nebo ho načerpat do auta na CNG.

Právě v Rapotíně takovou „čističku“ chystají. Rozšíření současného provozu vyjde přibližně na 40 až 50 milionů korun, přičemž hlavním důvodem pro rozšíření záběru bioplynky je fakt, že za odběr elektřiny a tepla se nyní neplatí zvýhodněné výkupní ceny.

„K nové investici do čištění bioplynu a následné distribuce biometanu nás přiměla skutečnost, že nemáme – na rozdíl od zemědělských bioplynových stanic – dotovaný výkup energií,“ říká Voltr. Ekonomika bioplynky podle něj vychází hlavně z příjmu za zpracování biologicky rozložitelných odpadů, peníze za prodej energií jsou až na druhém místě.

S čistěním bioplynu počítají také nově budované odpadní bioplynky, například Kompostárna Jarošovice poblíž Týna nad Vltavou či Plzeňská Bio Odpadová. Na výstavbu získají dotaci ve výši desítek až stovek milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Jde zčásti o evropské peníze, zčásti o národní zdroje.

O produkci biometanu přitom v Česku dosud nebyl příliš velký zájem. Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková jeho výrobu v bioplynkách přirovnávala k mohutnému rozvoji solárních elektráren. A tvrdila, že z kapes daňových poplatníků vytáhne desítky miliard ročně.

Podle lidí z bioplynek je to nesmyslné strašení. Biometan se prý dá výhodně prodat a provozní podporu nepotřebuje. Navíc je zelenější než běžný zemní plyn, protože se s jeho výrobou pojí nižší emise skleníkových plynů.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Konec kšeftů. Stát se rozhodl, že si dálnice bude opravovat sám

Ilustrační snímek

Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že...

Další z rubriky

V Česku startuje Apple Pay, čeká se nová vlna zájmu o mobilní placení

Ilustrační snímek služby Apple pay.

Čeští zákazníci mohou od úterý využít novou platební metodu pomocí telefonů iPhone či dalších zařízení od společnosti...

Objem daňových nedoplatků klesá, berňák z nich loni vymohl dvě pětiny

Ilustrační snímek

Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost...

Na dálnici D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem zůstane zatím stovka

Odstraňování svodidel v problémovém úseku dálnice mezi Humpolcem a Větrným...

Na dálnici D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, kde se zpozdila rekonstrukce, zatím zůstane pro auta rychlost snížená...

Najdete na iDNES.cz