V roce 1947 byl Baťův podnik zestátněn

V roce 1947 byl Baťův podnik zestátněn | foto: Profimedia.cz

Baťa: podnikatel, génius a dříč

  • 13
Tomáš Baťa je legenda. Ale žádná báchorka. Světové proslulosti totiž dosáhl pracovitostí, vůlí a samozřejmě talentem. Ne náhodou byl velkým obdivovatelem Thomase Alvy Edisona. Narodil se přesně před 130 lety.

Nejslavnější český podnikatel všech dob a muž, který proměnil Zlín z venkovského městečka v moderní město. Z jeho obuvnického impéria však do dnešních dnů zůstaly jen trosky.

Legendární podnikatel se narodil 3. dubna 1876 v ševcovské rodině ve Zlíně. U Baťů se dědilo řemeslo z otce na syna, Tomáš nebyl výjimkou. Spolu se sourozenci Antonínem a Annou založili roku 1894 za peníze po zemřelé matce obuvnickou živnost.

"Volbou místa, kde bychom se měli usadit, jsme si nelámali hlavy. O tom rozhodoval cit. Rozhodli jsme se pro Zlín jen proto, že to bylo naše rodiště," napsal později Tomáš Baťa ve svých vzpomínkách.

Rok po založení firmy pracovalo v dílně deset dělníků a dalších čtyřicet zaměstnanců dělalo doma. Ve vedení se začal prosazovat houževnatý, organizačně schopný a obchodně nadaný Tomáš, který se doma pokoušel uplatnit zkušenosti načerpané v zahraničí. Před první světovou válkou už byla Baťova továrna největším podnikem ve Zlíně. Dávala práci čtyřem stovkám lidí.

Továrně pomohla válka
Za první světové války se počet zaměstnanců zvýšil desetkrát, podnik prosperoval hlavně díky zakázkám pro armádu. Pak přišly horší časy. Část zaměstnanců Baťových závodů vstoupila do stávky, přidala se hospodářská krize.

Baťa navzdory tomu začal budovat sesterské společnosti v Holandsku, Jugoslávii, Dánsku, Polsku nebo Anglii. Krizi ale překonal, až když snížil ceny obuvi na polovinu. Přeplněné podnikové sklady se vyprázdnily, kasa se plnila penězi.

Tomáš Baťa dál rozšiřoval výrobu a k obuvnictví přibíral další průmyslová odvětví důležitá pro rozvoj firmy - zpracování kůží, strojírenství, gumárenství, chemickou výrobu, stavebnictví, energetiku včetně těžby uhlí, železniční dopravu, polygrafii, ale i potravinářství, zemědělství a lesnictví.

Prosperovala firma i město
Současně s rozvojem podniku se rozrůstalo město. Baťa se v roce 1932 stal jeho starostou. "Továrna a město se tak ještě více propojují. Firma ve Zlíně buduje kromě obchodních domů nemocnici, školy, kino a velké množství obytných domů pro své zaměstnance. Ve spolupráci s kvalitními architekty vytváří Tomáš Baťa ze Zlína moderní funkcionalistické velkoměsto s bohatou zelení," říká zlínská historička Kamila Nečasová.

Méně známá kapitola Baťových aktivit je výroba strojů, které se mu nakonec staly osudnými - letadel. Tomáš Baťa zemřel v troskách malého letadla Junkers, které se zřítilo v husté mlze 12. července 1932 u Otrokovic po odletu do Švýcarska. Baťovi bylo 56 let. O tragédii ihned informovaly světové tiskové kanceláře i deníky a do Zlína zamířily stovky kondolenčních telegramů - i od prezidenta Masaryka.

Po předčasné smrti Tomáše Bati se řízení firmy ujal jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Za jeho éry nastal další rozmach továrny i Zlína, mimo jiné vyrostl slavný mrakodrap. Rozvoj přerušila až válka. Po ní byl podnik zestátněn a v roce 1947 byl Jan Antonín Baťa odsouzen za údajnou zradu a kolaboraci k patnácti letům vězení. To mu znemožnilo návrat z brazilského exilu do vlasti.

Ve světě se však impérium úspěšně rozrůstalo dál pod vedením Tomáše Bati juniora a díky roku 1989 se po více než půl století vrátila firma Baťa do Československa. Její sídlo však už zůstává v kanadském Torontu.

Podnikání, které neslouží veřejnosti, spěje k zániku
Jméno nejslavnějšího českého podnikatele je dnes napsáno na smaltovaných tabulkách na hlavní zlínské ulici a na nemocnici. Jeho jméno nese nadace, plavební kanál i univerzita, přestože paradoxně sám Baťa graduovaného vzdělání nikdy nedosáhl. Stejně jako jeho vzor - Edison.

 Z rozsáhlého baťovského areálu ale zbyly jen poloprázdné budovy, které už roky chátrají. "Baťův podnikatelský úspěch spočíval v jeho metodě účasti spolupracovníků, umožněné samosprávou dílen a prémiovým systémem účasti na zisku i ztrátách. Baťovým krédem nebylo pouhé zvýšení výkonu za účelem zisku, ale praktická hospodářská výchova," podotýká historička Kamila Nečasová.

Svůj podnikatelský odkaz Baťa stručně shrnul ve své závěti: "Každé podnikání, které vědomě neslouží veřejnosti, je určeno k zániku."

,