Jak vyplývá z čerstvého průzkumu zpracovaného pro MF DNES, ve většině bank člověk snadno nechá 200 korun měsíčně, a to za běžné služby.
| GRAFIKA: KOLIK STOJÍ ÚČET V BANCE - ZDE |
České banky už začínají být svou politikou v Evropské unii příliš nápadné. Vydělávají na klientech dvakrát víc než v západní Evropě, jak vyplývá z čerstvé studie České národní banky.
Skoro polovina zisků, které loni české podniky vyvezly do ciziny, připadá právě na banky. Vzrůstá také rozdíl mezi úroky, jaké banky účtují klientům na vkladech a úvěrech. Akcie finančních ústavů letí díky ziskům prudce vzhůru.
Vzhledem k souběhu těchto skutečností se o banky a jejich poplatky začal zajímat antimonopolní úřad, do debaty se nyní vložil také ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Domnívám se, že v oblasti bankovních poplatků v České republice příliš nefunguje konkurence, mohly by být nižší. Například poplatky za výběr z bankomatů," prohlásil ministr.
Právě bankomaty jsou jednou ze služeb, kterou klienti často používají a kde banky zdražují. Komerční banka z pěti na šest korun, Živnobanka a Raiffeisenbank zdražily výběr z bankomatů cizích bank. Výběr či vklad peněz na přepážce vyjde ve velkých bankách na padesát korun.
"V Británii jsem neplatil ani penny. Za výpis, za kartu, za nic," vzpomíná na svůj pobyt v Londýně analytik Tomáš Gatěk z firmy Patria Finance, kde nyní sleduje akcie bank a doporučuje je jako dobrou investici. "Konkurence je slabá a není ani snaha, aby se něco měnilo," uvádí Gatěk.
Banky se obhajují tím, že investují do zlepšení služeb a že vydělávat musí. "Prodávat a přitom ztrácet, to není zdravý byznys," uvádí mluvčí Komerční banky Romana Kubálková.
Banky zvedají zisky
Finančník Ondřej Otradovec dostal místo u hutního koncernu LNM v Londýně a kromě toho, že povýšil, má také o své peníze lépe postaráno.
"Je samozřejmostí, že některé služby jsou tu zadarmo. Banky nevydělávají na tom, že člověk používá bankomat, ale na tom, že disponují vašimi penězi," říká Otradovec, jeden z vysoce postavených českých manažerů v Británii.
V britských bankách jsou podle jeho zkušeností lepší služby za méně peněz. A běda, kdyby někdo chtěl Britům na jejich komfort sahat. Před Vánocemi začal parlamentní výbor šetřit, proč z obchodů a benzinek mizí bezplatné bankomaty. Už dříve se tamní bankéři museli zpovídat poslancům kvůli výši úroků na kreditních kartách.
V Česku se zatím bankám dýchá mnohem volněji. Podle Michala Mošničky ze společnosti Scott & Rose, která pro MF DNES sestavila profil průměrného klienta a spočítala jeho výdaje v různých bankách, je za uplynulý rok vidět v řadě důležitých položek pohyb směrem vzhůru.
"V lednu nastalo pár dalších zásadních změn," uvádí Mošnička, podle něhož nejvíce za pozornost stojí Komerční a Živnostenská banka. V obou ústavech podražily osobní balíčky i výběry z bankomatů, v Komerční bance se platí víc i za to, když zadáte platbu po telefonu či internetu.
Tyto kanály dosud v bankách platily za levnou alternativu ke stále nákladnějším transakcím na přepážce, od nichž se banky snažily odrazovat vyššími cenami. "Nejsme bankou, která se chce podbízet klientům tím, že bude prodávat produkty pod cenou," uvádí k nové politice mluvčí Romana Kubálková.
Při stejném chování zaplatí klienti Komerční a Živnostenské banky u nejčastějších produktů o dvacet korun víc než loni, takže měsíční účet se podle analýzy Scott & Rose přehoupne přes 200 korun.
Jiné banky zdražovaly už v průběhu loňského roku včetně obou dalších gigantů České spořitelny a ČSOB.
Výdělky rostou
Podle čerstvé zprávy o finanční stabilitě, vydané národní bankou, banky za rok 2003 dohromady vydělaly 30 miliard korun a loni to bylo o dvě až čtyři miliardy více. Svěřené peníze umějí otočit se ziskem 25 procent, což je proti západní Evropě "přibližně dvojnásobek", uvádí zpráva.
"Čtyřicet procent veškerého odlivu dividend do zahraničí byly dividendy bank," uvádí hlavní autor zprávy Aleš Čapek. Národní banka je spokojena díky stabilitě bank, jásá i burza. Akcie Komerční banky a Erste loni stouply o 35, respektive o 47 procent.
Úspěch souvisí s větším prodejem služeb, půjček a také s poklesem nákladů a rozpouštěním starých rezerv.
Zkoumá se i to, zda zisky nejsou na úkor férové soutěže. "Bankovní trh podrobně a intenzivně monitorujeme. V případě, že získáme indicii na možné porušení zákona, učiníme takové kroky, které povedou k odstranění protisoutěžního stavu," řekl mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa.
