Historická vodní cesta pro plavení dříví dlouhá skoro čtyři kilometry spojovala v letech 1887 až 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou.
Díky Želnavskému smyku si Schwarzenberský kanál udržel svůj význam i po ukončení Vídeňské plavby na konci 19. století. Umožňoval transport dřeva z lesů k Vltavě, aby mohlo putovat na pražské a německé trhy.
Repliky kamenných desek nechal státní podnik vyrobit v Rakousku, kde se nachází kamenolom s materiálem, který byl použit na původním historickém díle.
„Jde o místní hrubozrnnou, takzvanou plöckensteinskou žulu. Kameníci z ní vyrobili repliky speciálních lichoběžníkových desek. Ty do sebe zapadají tak, že vytvářejí typické koryto historické vodní cesty pro plavení dříví,“ uvedl mluvčí Vojenských lesů a statků (VLS) Jan Sotona.
Obnova Želnavského smyku je součástí společného projektu VLS s Lesy České republiky, Národním parkem Šumava a rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.
Součástí je i obnovení sedmisetmetrového úseku Schwarzenberského kanálu od bývalé osady Růžový vrch až po státní hranici. Projekt má také zpřístupnit rašeliniště Bavorské nivy. Celkem si rozsáhlá akce vyžádá náklady bezmála 88 milionů korun, velkou část z nich pokryje dotace přeshraničního programu.
Želnavský smyk vede od rakouské hranice k Lipnu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
