Tak vypadá průmyslová těžba vltavínů. Snímek je z lokality poblíž Netolic.

Tak vypadá průmyslová těžba vltavínů. Snímek je z lokality poblíž Netolic. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Firma chce rozšířit těžbu vltavínů. Devastace krajiny, bouří se lidé z okolí

  • 2
Firma Mawe CK z Českého Krumlova, která se specializuje na těžbu nerostů, plánuje rozšíření průmyslového dobývání vltavínů. Do stávajícího ložiska u osady Chlum chce zahrnout i sousední pozemky kolem Nesměně, která spadá pod Ločenice. Lidé z okolních obcí plány odmítají, pošlou protest na ministerstvo životního prostředí a podepisují petici.

Společnost záměr oznámila na úřední desce kraje, do konce června se k němu může vyjadřovat veřejnost. Jako jeden z důvodů těžby firma uvádí, že chce zamezit devastaci krajiny černými kopáči. Zaměřené ložisko je na ploše 30 hektarů a může sloužit až 12 let. Ročně chce vytěžit až 200 tisíc tun štěrkopísků s vltavíny.

Byznys kolem jihočeských polodrahokamů, který naleziště devastuje už třicet let, se nelíbí dotčeným obcím a jejich obyvatelům. Část z nich jsou vlastníci lesních a zemědělských pozemků na nalezištích. Ty se vyskytují napříč krajem od Netolic po Novohradsko.

Proti záměru firmy Mawe CK vznikla petice, vyjadřovat se k němu budou i zastupitelé dotčených obcí. „Bydlím jen dvě stě metrů od hranice budoucího těžebního prostoru. Kolem nás vede silnice, po které budou jezdit náklaďáky. Spolu s dalšími sousedy jsme oslovili právníka, pošleme protest na ministerstvo životního prostředí,“ uvedla Olga Becherová, ředitelka mateřské školy v Ločenicích.

Bojí se devastace přírody

Bránit se chce i obec. „Dobývání asi nezabráníme, i když vltavíny nám tady ničí krajinu. Pro nás není dobrá černá ani průmyslová těžba. Lidé tu teď podepisují petici,“ upozornil starosta Ločenic Josef Bína.

Proti průmyslové těžbě vystupuje místní spolek Natura Nesměň založený před deseti lety. Jeho petici už podepsaly stovky lidí a stále jich přibývá. Podle ní ničí průmyslová těžba místní silnice, zamořuje okolí prachem a hlukem, zvyšuje odbagrováním vrstev země nebezpečné radonové záření a obcím nepřináší žádné kompenzace ani užitek.

„V létě nemůžeme otevřít okna. Máme obavy ze ztráty spodní vody, z ruchu a devastace krásné krajiny, ve které ležely vltavíny nerušeně miliony let. Je to soukromý byznys, protože stát dostává z jednoho gramu jen dvě koruny. Na světovém trhu se přitom gram u sbírkových kusů vyšplhal až na 1 500 korun,“ připomíná předseda spolku Natura Nesměň Vladimír Boháč.

Těžební společnost oznamující rozšiřování dobývacího území má proto před sebou ještě dlouhou cestu. Zatím je projekt ve stadiu zjišťovacího řízení, k povolení potřebuje ještě spoustu razítek. Navíc se bude muset dohodnout s majiteli pozemků. Sama vlastní jen zlomek plochy.

Majitel firmy Mawe CK Viktor Weis se k této otázce odmítl vyjádřit. „Nebudu to komentovat,“ řekl.

Společnost těží vltavíny několik let u nedaleké osady Chlum, kde po dobývání zůstávají kopce a jámy po štěrkopísku a jeho vymývání. Výtěžnost přiznává pět gramů polodrahokamu z metru krychlového, podle horního zákona odevzdává ze zisku poplatek státu. Obchoduje i se štěrkopísky. Část poplatků by měla odevzdávat také obci.

Zelené zlo

Jihočeská naleziště vltavínů devastuje léta nelegální těžba takzvaných černých kopáčů. Na polích i v lese po nich zůstávají hluboké jámy, které jsou pro místní lidi nebezpečné. Lokality pravidelně kontroluje policie. Přímo v Nesměni byla letos úspěšná dvakrát, v jednom případě dopadla pomocí služebního psa dva kopáče, kteří hloubili jámy nedaleko dětského tábora. Pachatelům hrozí pokuty.

„Potrestali nakonec naše obyvatele, kterým dočasně zakázali kvůli dírám vstup do oblíbeného lesa zvaného Smrčka. Je to paradox,“ upozornil Vladimír Boháč.

Spolek Natura Nesměň i obyvatelé regionu se snaží roky řešit devastaci pozemků právní cestou. Psali dopisy ministrovi životního prostředí i na hejtmanství, vše bez výsledku. Vltavíny stále nepatří mezi zvlášť chráněné nerosty, v zákoně k tomu chybí prováděcí vyhláška, jak je chránit a postihovat jejich krádeže. Místní proto přezdívají polodrahokamům „zelené zlo“. Tvrdí, že krajina se tu ničí pod dohledem státu.

Nepomáhá ani průmyslová těžba, která jen přiláká další černé kopáče. Nedalekou přírodní památku Besednické vltavíny, která měla svým vyhlášením lokalitu chránit, novodobí prospektoři celou zničili. Kritici obviňují stát, že v dokumentu aktualizace surovinové politiky vidí jen peníze z těžby. A podle místních může být ještě hůře, protože geologové objevili v lokalitách s vltavíny kolem Nesměně také další vzácné nerosty, jako je pyrit nebo lithium.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz