Pohodlí při ranním vstávání není jediným argumentem, proč investovat do podlahového vytápění. Radiátory nebo jiná bodová otopná tělesa se rozehřívají na vysoké teploty, což má za následek víření prachu a snižování vlhkosti vzduchu.
Naproti tomu v případě podlahového vytápění dochází nejdříve k ohřátí podlahy a následnému pozvolnému sálání teplého vzduchu, takže víření prachu je prakticky eliminováno, což ocení především alergici. Pro člověka je ideální i rozložení teploty v místnosti - nejteplejším místem zůstává po celou dobu vytápění podlaha, kolem hlavy je teplota naopak nižší.
Využívání podlahového topení je ovšem výhodné i z ekonomického hlediska. Bodový zdroj tepla musí být totiž rozpálen na vyšší teplotu, aby zajistil v místnosti tepelnou pohodu, sálavé vytápění umožňuje jejího dosažení při teplotě v místnosti nižší o asi dva stupně Celsia.
Topení je úplně skryto před zraky obyvatel
Úspora energie se pohybuje okolo 5-15 procent, což není zanedbatelná hodnota. Opominout nesmíme ani estetický přínos: topení je zcela skryto před zraky obyvatel, navíc nemá prakticky vliv na rozmístění nábytku. Nijak extrémní nejsou ani požadavky na podlahovou krytinu. Nejčastěji se používá keramická dlažba, použít lze ale i laminát, PVC nebo dřevěné vlysy do tloušťky 8 mm.
Podlahové vytápění lze rozdělit do dvou základních skupin - na topení teplovodní a elektrické. Jeho výběr ovlivňuje několik faktorů. Například to, zda jej realizujeme v právě vznikající novostavbě, nebo montujeme do již stojícího objektu. Každý typ topení totiž vyžaduje různě obsáhlé stavební úpravy.
Posoudit musíme i statické možnosti podkladu, především v případě starší zástavby ve vyšších podlažích. V souvislosti s tím volíme takzvaný mokrý (zalití topných elementů do betonu nebo stěrky), nebo suchý proces montáže (ukládání v systémových polystyrenových deskách). Dalším aspektem je plocha, kterou bude topení vytápět.
Spolupracujte s odbornou firmou
Budeme-li jej využívat pouze pro přitápění menších prostor, jako je koupelna, předsíň nebo WC, padne naše volba nepochybně na variabilnější a lehce montovatelné topné elektrické kabely nebo rohože.
Ty lze navíc bez větších potíží položit svépomocí. Zapojení ovšem vždy musíme přenechat odborníkovi. Bude-li topení sloužit k vytápění velké části domu, je jasnou volbou teplovodní trubkové vytápění. Návrh, ale i montáž teplovodního podlahového otopného systému by měla provést odborná firma.
Teplota vody totiž v klasických radiátorech dosahuje až 80 °C, naproti tomu voda v podlahovém vytápění nedosahuje ani poloviny této teploty, čemuž musí být uzpůsoben zdroj tepla. Ten by měl být buď nízkovýkonný, nebo musí být vybaven regulací teploty.
Ta je pak upravována v závislosti na venkovní teplotě, hodině nebo na nastaveném programu. Výrobci podlahového topení nabízejí obdobně jako například výrobci zdicích systémů kompletní sortiment výrobků, se kterými je možné vytvořit dokonalý otopný systém.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 3/2008.
