Pohled zblízka však prozradí velmi moderní a okázalou stavbu, jejíž přední část je obložena starým lomovým kamenem.
Konečná podoba domu v Mnichovicích vznikala zdlouhavě, neboť každý z majitelů, jimiž jsou mladí manželé s dětmi, měl jinou představu.
"Zatímco mužovi se líbí moderní lehké stavby, jeho manželka naopak dává přednost kamenným domům, které jsou k vidění ve starých francouzských vesničkách," říká jeden z autorů projektu, architekt David Cais z ateliéru Orange Machine.
Najít kompromis mezi představami manželů trvalo poměrně dlouho. Nakonec se podařilo vytvořit stavbu, která vypadá jako rozpadlá kamenná kostka.
Jsou tu celkem tři druhy fasád, které se postupně odlehčují - nejpevnější je kamenná, z ní vychází dřevěný modrý společenský dům (mořená olše) a na něj navazuje ložnicová část v podobě hausbótu (vlnitou střechou. Dá se tedy říci, že byly splněny všechny požadavky majitelů.
Dům má obytnou plochu 270 metrů čtverečních a je postaven do patra. I zevnitř je v podstatě rozdělen na tři části.
Z poměrně velké chodby, která je až do stropu vyplněna vestavěnými skříněmi, se jde doleva do části určené rodičům manželky. Ti mají dva pokoje a sociální zařízení.
Doprava se pak vchází do společné kuchyně a dozadu do klubového pokoje. Ten je přepažen velkou dřevěnou stěnou, za kterou je schován malý hostinský pokoj i s koupelnou a WC.
Z chodby i z kuchyně vedou schody do patra, kde se nacházejí ložnice s mnoha vestavěnými skříněmi až do stropu, koupelna, záchod, dva dětské pokoje, obývák a pracovna manžela. Kolem domu jsou také tři terasy.
Tři generace v jednom
V domě bydlí celkem tři generace - mladí manželé s dětmi a rodiče manželky. Skloubit, aby žili pohromadě a navzájem si nepřekáželi, byl další nelehký úkol pro architekta.
"Jsem nepřítelem klasických dvougeneračních domů, kde jsou dvě bytové jednotky a obyvatelé se potkají maximálně na schodech. To si mohou postavit dva domy vedle sebe a je to možná lepší. Tady jsme to vyřešili společným centrem domu tvořeným klubovým pokojem a kuchyní," vysvětluje David Cais.
V domě podle něho nesmí chybět komunikace mezi obyvateli. V kuchyni se mohou projevit třecí plochy manželky a její matky; záleží tedy na kompromisu.
"Má to však i své výhody. Pan majitel hodně cestuje a jeho žena bývá doma často sama. Rodiče jí tedy s dětmi mohou pomáhat," říká architekt.
Další okolností, která hovoří pro společné bydlení generací, je fakt, že oba manželé jsou jedináčci a dříve nebo později se o své rodiče budou muset postarat. V takto velikém domě, který je k tomu uzpůsoben, to snad nebude velký problém.
Z každé místnosti ven
Zajímavostí stavby je, že se dá z každého pokoje vyjít na zahradu. "Myslím, že dům ve svahu k tomu vyloženě vybízí. Jakmile totiž žijí dva lidé spolu pohromadě, vždy vznikají nějaké drobné třecí plochy. A vyhnout se jim tím, že člověk může uprchnout jakýmikoliv dveřmi, je fantastické," říká David Cais.
Dveře na terasu vedou dokonce i z koupelny. Vnitřní vybavení je moderní a lehké. Z velké části je to také dílo architekta Caise. Například kuchyňská linka je vyrobena na míru a její pracovní deska je mnohem širší než u typizované. Má také více odkládacích ploch včetně hlubokých a velkých šuplíků.
Celá je vyrobena z břízy a vybavena nerez doplňky a spotřebiči. Kuchyně je propojena s celým obytným prostorem. Téměř nikde v domě - kromě ložnice, koupelny a dětských pokojů - nejsou dveře.
"Musím říct, že neznám nikoho, kdo by doma zavíral dveře. Mám hrůzu z domů, kde se lidé pohybují a neslyší se. Myslím, že je příjemné, když člověk ví, že kolem něj žijí ostatní," míní architekt.
Kombinace dřeva neškodí
Podlahy jsou v celém domě dřevěné. Jde o průmyslovou mozaiku. David Cais se snaží každého stavebníka přesvědčit, že dlažba do obytných místností nepatří. "Dnes jsou laky na dřevo tak kvalitní, že se nikdo nemusí bát."
V domě v Mnichovicích je dřevo všude: v klubu, na schodech a v chodbě chodí majitelé po akátu, v kuchyni a v obýváku po teaku a v ložnicích po javorových parketách. Dřevěná jsou také okna, i když v jiném odstínu než podlahy, kuchyňská linka a jiné části interiéru.
"Mám rád kombinace různých druhů dřeva," říká architekt. Oken je v domě opravdu hodně. Některá jsou dokonce proti sobě, což budí dojem, že dům je průhledný. "Ze začátku to majitelům vadilo, protože bydlí u lesa, ale zvykli si. Mám raději okna než zdi."
Barvy oživují i rozdělují
V interiéru se objevují čtyři základní barvy - bílá, světle zelená, světle žlutá a bleděmodrá. "Barevné stěny odpovídají modelové kompozici domu. Rozdělují jej na části, i když se vzájemně prolínají. Všechny pokoje jsou minimálně dvoubarevné," doplňuje architekt.
Udržovaná zahrada
Velká zahrada obklopuje dům ze všech stran, nahoře zasahuje až do cípu lesa. Většinu z ní pokrývá pečlivě upravený trávník, místy se objevují i záhony. Navrhla ji profesionální zahradnice Marie Klejchová tak, aby prostor vypadal dobře, avšak nevyžadoval přehnané nároky na údržbu.
Nalevo vedle domu stojí poměrně velká garáž, která má střechu splývající se svahem a kompozičně je od domu zcela oddělena. Na první pohled vypadá jinak než obytná část.
"Nelíbilo by se mi, kdyby byla garáž v podobném duchu jako dům. Sjednocení materiálů by působilo hřmotně. Myslím si, že je lepší kompozice materiálově, barevně i tvarově členitá. Kdyby se na garáži zopakovala barva domu, vše by splývalo," vysvětluje David Cais.
 Architekt David Cais je jedním z autorů celého projektu |
 Hlavním prvkem moderního domu v Mnichovicích je kámen. Přesto stavba nepůsobí hřmotně a již z dálky upoutá svým zajímavým vzhledem. |
 Téměř každá místnost v domě má francouzské okno, ze kterého se dá vyjít na zahradu. |
 Jídelní stůl. |
 |
 Jídelní kout |
 Kuchyně je vyrobená ze světlého dřeva na míru tak, aby poskytovala co nejvíce pracovní plochy. |
 Na podlaze v obývacím pokoji je použita průmyslová mozaika z teakového dřeva. |
