Když hodně mrzne, hoří oheň jednou za dva dny několik hodin. Častější použití...

Když hodně mrzne, hoří oheň jednou za dva dny několik hodin. Častější použití by dům přehřívalo. Tepelný výkon do prostoru značně snižuje kvalitní teplovodní výměník. | foto: Martin Zeman, www.datelier.cz

Dům stojí na sloupech vysokého napětí. Rodina se v něm cítí bezpečně

  • 38
Dům na parcele neměl mnoho prostoru, přesto na ní dnes stojí a je sebevědomý a krásný. Je protkán přírodními materiály a navržený tak, aby jeho provoz stál co nejméně. Lichoběžníkový půdorys spolu s několika zaoblenými stěnami kouzlí s interiérem a navozuje jedinečný pocit. Výhrou je bezchybný výhled.

„Naše současné bydlení vlastně ovlivnili kamarádi, majitelé jednoho ze sousedních domů a členové architektonického studia, z jehož dílny pocházejí oba objekty na pozemcích vedle našeho, a nakonec i náš dům. Tato třetí parcela byla prodaná, ale v určitý moment ji majitelé uvolnili znovu k prodeji. Využili jsme tedy příležitosti a rozhodli se sousedství rozšířit,“ vysvětlují majitelé. 

Manželé jsou spokojeni s nuceným větráním a rekuperací, protože díky tomu je vnitřní prostředí příjemné z hlediska teploty i vlhkosti. Hlavně v zimě. V domě není onen typický vydýchaný vzduch. 

„Samozřejmě jsme na začátku měli představu, že když je v domě rekuperace, nesmí se otevřít okno. Bylo nám vysvětleno, že to tak není. V létě máme pořád otevřeno na terasu, neustále se tu prochází a v podstatě žijeme venku. V zimě je ovšem příjemné, že okno otevírat nemusíme, když nechceme.“

Nasávání venkovního vzduchu je pod domem, takže v létě jde dovnitř vzduch s alespoň trošku nižší teplotou (rekuperace je vypnutá a běží pouze výměna vzduchu). I tak je samozřejmě teplo, když jsou třicetistupňová vedra.

Větrání běží neustále. Majitelé zvolili jednoduchý režim, kdy je permanentně zapnuté na sníženou intenzitu a spíná se na vyšší výkon jen tehdy, když je potřeba, podle digestoře nebo podle spínačů v koupelnách. Přísun čerstvého vzduchu je tak zajištěn lépe, než když se větrá v určitých intervalech okny. Objem vzduchu by měl proběhnout celým domem zhruba za dvě hodiny.

„Volba architektonického studia byla přirozeně dána našimi přátelskými vztahy a tím, že se nám zdejší již hotové domy líbily. S architektem jsme se sešli tady na pozemku a úvahy zakreslovali na papír. Třeba na jakém místě se cítíme nejlépe. Shodli jsme se, že je důležité do návrhu zakomponovat výhled na Ještěd. Bylo to takové společně tvoření, kdy se krok za krokem utvářel a odsouhlasoval dům,“ přiznávají majitelé. 

Vlastní koncept reaguje na ochranné pásmo vysokého napětí, které prochází 15 metrů podél domu. Nosná stěna jej prakticky kopíruje, stojí asi 10 centimetrů od něj. Pozemek to činilo skoro z poloviny nezastavitelným. Architekti jej využili skvěle. Okolní parcely jsou již zastavěné, takže je garantován stávající perfektní výhled. A to nejen z hlavního obytného prostoru, ale v podstatě ze všech pokojů.

Přírodně až do mokru kostí

Záměrem bylo uplatnit v domě co nejvíce přírodních materiálů. V celém objektu jsou hliněné omítky, v patře jen povrchová vrstva a v přízemí kompletní až sedmicentimetrová. Omítky se podílejí na akumulaci a pomáhají stabilizovat vlhkost. 

„Líbí se nám různé oblé rohy a stěny. Jsou opravdu příjemné a samotné by nás taková řešení nenapadla. Nejen proto jsme vděční, že jsme měli architekta. Stejně tak jsme velmi rádi za realizační firmu, která byla dobře sladěná s architektem na základě dřívější spolupráce a skvěle odvedla svou práci, ale také vždy aktivně přistupovala k řešení problémů, které v průběhu realizace vznikly.“

Stínění na jižní straně domu je podpořeno střešním přesahem. Dům stojí na...

Dům stojí na bývalých sloupech vysokého napětí.

Téměř žádná místnost v domě v podstatě není obdélníkového půdorysu. Je zde mnoho asymetrií. Obývací prostor se zajímavě otevírá k výhledu. Své místo zde mají také recyklované materiály: například cihly ve stěně v obýváku jsou ze zrušené fabriky a dům stojí na bývalých sloupech vysokého napětí. 

Majitele nejvíc těší výhled na krajinu a zdejší lokalita se skvělými sousedskými vztahy, dopravní dostupností i přírodou. „Cítíme se zde bezpečně a příjemně. Dům více než naplňuje očekávání z hlediska úspornosti i komfortu, což je nejen skvělá odměna za vloženou energii, ale i úžasná změna po předchozím panelákovém bydlení. Žije se nám tu opravdu krásně,“ dodávají spokojeně. 

Technické parametry:

  • Zastavěná plocha: vytápěná část RD 105 m², nevytápěná 59 m², zastřešené stání 30 m², terasa 14 m²
  • Užitná plocha: vytápěná část RD 160 m², nevytápěná 49 m²
  • Konstrukční systém: vytápěná část - dřevostavba z I nosníků Steico Wall a Joist, založená nad terénem, s provětrávanou ozeleněnou střechou, nevytápěná část - zděná, z Ytongtvárnic na železobetonové desce; přístřešek a terasa - modřínová dřevěná konstrukce
  • Teplo a větrání: vytápění - krbová vložka Hoxter, podlahové a stěnové teplovodní vytápění; řízené větrání s rekuperací, jednotka Zehnder
  • Součinitel prostupu tepla stěnou: severní, východní a jižní stěna 
    0,083 W/m²K, západní stěna s velkoformátovými okny 0,127 W/m²K
  • Projekt: Ing. arch. Jan Márton, Nature Systems, 2013
  • Typ domu: nízkoenergetický podle PHPP (20 kWh/m²a) 

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz