No, byla jsem tam na návštěvě za bráchou, který bydlí opodál, a i když jemu ta hudba konvenuje, říkal, že zdaleka ne všichni sousedi sdílí nucené hudební produkce jazzu pozitivně. Několik sousedů dávalo najevo nelibost troubením a nadáváním, které jistě nemohl přeslechnout, takže jsem překvapena, jak to v článku Smigmator pominul a hovořil jen o jednoznačné pozitivní odezvě.
Lidé si na chalupu přijíždí odpočinout do klidu, navíc jazz nebo hlásek pana Smigmatora nemusí.
Překvapilo mne, že on o sobě hovoří jako o zpěvákovi, protože ten jeho hlasový fond je docela slabý, nevýrazný, trochu kničivý tenorek.
Myslím, že už teď je ta situace napjatá, a jestli chce pán ještě koncertů přidat, asi si tam tito lidi brzy začnou stěžovat halasněji. Celý projekt je tu líčen sympaticky, ale stejně mi to přijde docela bezohledné, v těsně nahloučené chatové osadě před tím nejde nikam utéci.
Je to o chlup lepší než noční mejdany s hlasitou hudbou nebo samozvaní sídlištní DJové, kteří nahlas pouští hodiny hudbu z otevřených oken, ale zas ne tak o moc. Myslím, že koncerty by se měly pořádat tam, kam na ně lidi dojdou ze své vůle, případně je doma pořádat zřídka, aby lidi nebrblali. Udělat ze zahrady koncertní síň může napadnout jen zcela nesoudného a sebestředného sobce.
