Vzešly z toho tři zajímavé trendy - ložnice i dětské pokoje se řeší v návaznosti se šatnou, na čalouněném nábytku se ani tak nesedí jako polehává a neoddělitelnou součástí nábytku se stává osvětlení.
Bez šatny to nejde
Místo klasické ložnice s postelemi, toaletním stolkem a šatními skříněmi nabízejí italští výrobci jiné pojetí. Velké dvoulůžko bývá doplněno samostatnou šatnou, oddělenou skládacími či posuvnými dveřmi, zpravidla z matovaného skla nebo plastu, který jako sklo vypadá. Po otevření dveří většinou následuje automatické rozsvícení světel v šatně. Používají se jak halogenové žárovky v podhledech, tak "svítící" tyče, které slouží k běžnému zavěšení prádla. Částečně transparentní materiál na dveřích a světlo opticky zvětšují a zároveň odlehčují prostor. Výrobci však myslí i na ty, kteří nemají k dispozici velkou ložnici. Skříň zakončená rohovou šatnou, v níž se najde místo na velké zrcadlo, poličky a věšáky, se vejde i do malé ložnice. Samozřejmě ani rohové šatně nechybí vlastní osvětlení. Rohové minišatny byly k vidění i v dětských pokojích. Po jejich otevření si povzdechla nejedna maminka. Vešly se tam totiž i kontejnery na hračky a spousta háčků a věšáků, na nichž lze věšet všechno, od holčičích kabelek až po squashové rakety nebo obrovité ruksaky. Rohová šatna v pokoji malé slečny i dospívajícího mladého muže je tak obrovskou šancí na klidnější rodinný život. Potomek tam prostě všechno pohodí či pověsí - a zavře dveře. Co oči nevidí, to nemůže být důvodem nepříjemné hádky. I ta nejmenší skříň však zpravidla vyžaduje rohový prostor minimálně 150 x 150 centimetrů.
Pohovky jako postele
Při pohledu na mnohou pohovku bylo jasné, že pokud by na ní chtěl někdo sedět, musel by měřit asi tak dva a půl metru či více. Sednout a opřít se o zadní opěradlo nelze, protože sedák je příliš hluboký. Na těchto pohovkách se totiž nesedí. Zato se zde skvěle polehává, povaluje a vůbec lenoší. S tímto novým odpočinkovým pojetím souvisí i nový kus nábytku, který byl letos v Miláně vidět v mnoha expozicích čalouněného nábytku. Místo konferenčního stolku se totiž uprostřed křesel a pohovek objevila nízká čtvercová "kostka". Věc zdánlivě na nic. Představte si ovšem situaci, kdy k vám přijde spousta přátel. Kam je posadíte, když stejně neustále přecházejí a rotují od jednoho známého ke druhému? Kostku můžete ostatně snadno "přistrčit" k pohovce, a máte rázem k dispozici pohodlné lehátko k sledování napínavého filmu, zatímco vaše ruka šátrá z nervozity po něčem malém a dobrém na odkládacím stolku, který jste si takticky přichystali pěkně k ruce. Je ovšem pravda, že nové pojetí vynikne zejména ve velkém prostoru, v dvougarsoniéře se příliš neuplatní.
Nábytek plný světla
Efektní osvětlení vnitřního prostoru skříněk je běžné i na domácím trhu, zvláště pokud jde o kuchyňský nábytek nebo knihovny. Nové typy osvětlení však mají poněkud jinou úlohu. Například v ložnici nebývá jednoduchá orientace, zejména pokud nechcete budit partnera rozsvícením silného světla. Stačí však malý čtverec - třeba deset krát deset centimetrů - z matného skla v desce nočního stolku, pod nímž se skrývá malá zářivka, abyste snadno dosáhli na budík nebo došli k lůžko bez toho, že si vyzkoušíte odolnost své holenní kosti (a to majitelé módních typů lůžek s dřevěnými rámy obepínajícími lůžko jako žulový obrubník chodníku moc dobře znají). Intimní osvětlení se používá i do čela postelí, ať již opět skrytého pod matované sklo vyplňující efektní "průřezy" v dřevěných typech rámů (viz obr.), nebo jako zářivka umístěná u dětského lůžka pod tvarované čelo z modrého plastu. Příjemně namodralé jemné světlo postačí jak k orientaci v pokoji, tak nahradí i nepříliš vkusné lampičky vyzdobené hrdiny z dětských seriálů. Světlo se však stalo i neoddělitelnou součástí skříňkového nábytku. Světelné "lišty" oddělující dolní skříňkové komody nebo horní skřínky či police od zdi (závěsné systémy totiž výrazně vytlačují klasické pojetí vysokých skříní a knihoven) slouží k vytváření příjemné atmosféry v bytě. Světlo a barva jsou pro ni totiž důležitější než konkrétní kusy nábytku.
Bez šatny to nejde
Místo klasické ložnice s postelemi, toaletním stolkem a šatními skříněmi nabízejí italští výrobci jiné pojetí. Velké dvoulůžko bývá doplněno samostatnou šatnou, oddělenou skládacími či posuvnými dveřmi, zpravidla z matovaného skla nebo plastu, který jako sklo vypadá. Po otevření dveří většinou následuje automatické rozsvícení světel v šatně. Používají se jak halogenové žárovky v podhledech, tak "svítící" tyče, které slouží k běžnému zavěšení prádla. Částečně transparentní materiál na dveřích a světlo opticky zvětšují a zároveň odlehčují prostor. Výrobci však myslí i na ty, kteří nemají k dispozici velkou ložnici. Skříň zakončená rohovou šatnou, v níž se najde místo na velké zrcadlo, poličky a věšáky, se vejde i do malé ložnice. Samozřejmě ani rohové šatně nechybí vlastní osvětlení. Rohové minišatny byly k vidění i v dětských pokojích. Po jejich otevření si povzdechla nejedna maminka. Vešly se tam totiž i kontejnery na hračky a spousta háčků a věšáků, na nichž lze věšet všechno, od holčičích kabelek až po squashové rakety nebo obrovité ruksaky. Rohová šatna v pokoji malé slečny i dospívajícího mladého muže je tak obrovskou šancí na klidnější rodinný život. Potomek tam prostě všechno pohodí či pověsí - a zavře dveře. Co oči nevidí, to nemůže být důvodem nepříjemné hádky. I ta nejmenší skříň však zpravidla vyžaduje rohový prostor minimálně 150 x 150 centimetrů.
Pohovky jako postele
Při pohledu na mnohou pohovku bylo jasné, že pokud by na ní chtěl někdo sedět, musel by měřit asi tak dva a půl metru či více. Sednout a opřít se o zadní opěradlo nelze, protože sedák je příliš hluboký. Na těchto pohovkách se totiž nesedí. Zato se zde skvěle polehává, povaluje a vůbec lenoší. S tímto novým odpočinkovým pojetím souvisí i nový kus nábytku, který byl letos v Miláně vidět v mnoha expozicích čalouněného nábytku. Místo konferenčního stolku se totiž uprostřed křesel a pohovek objevila nízká čtvercová "kostka". Věc zdánlivě na nic. Představte si ovšem situaci, kdy k vám přijde spousta přátel. Kam je posadíte, když stejně neustále přecházejí a rotují od jednoho známého ke druhému? Kostku můžete ostatně snadno "přistrčit" k pohovce, a máte rázem k dispozici pohodlné lehátko k sledování napínavého filmu, zatímco vaše ruka šátrá z nervozity po něčem malém a dobrém na odkládacím stolku, který jste si takticky přichystali pěkně k ruce. Je ovšem pravda, že nové pojetí vynikne zejména ve velkém prostoru, v dvougarsoniéře se příliš neuplatní.
Nábytek plný světla
Efektní osvětlení vnitřního prostoru skříněk je běžné i na domácím trhu, zvláště pokud jde o kuchyňský nábytek nebo knihovny. Nové typy osvětlení však mají poněkud jinou úlohu. Například v ložnici nebývá jednoduchá orientace, zejména pokud nechcete budit partnera rozsvícením silného světla. Stačí však malý čtverec - třeba deset krát deset centimetrů - z matného skla v desce nočního stolku, pod nímž se skrývá malá zářivka, abyste snadno dosáhli na budík nebo došli k lůžko bez toho, že si vyzkoušíte odolnost své holenní kosti (a to majitelé módních typů lůžek s dřevěnými rámy obepínajícími lůžko jako žulový obrubník chodníku moc dobře znají). Intimní osvětlení se používá i do čela postelí, ať již opět skrytého pod matované sklo vyplňující efektní "průřezy" v dřevěných typech rámů (viz obr.), nebo jako zářivka umístěná u dětského lůžka pod tvarované čelo z modrého plastu. Příjemně namodralé jemné světlo postačí jak k orientaci v pokoji, tak nahradí i nepříliš vkusné lampičky vyzdobené hrdiny z dětských seriálů. Světlo se však stalo i neoddělitelnou součástí skříňkového nábytku. Světelné "lišty" oddělující dolní skříňkové komody nebo horní skřínky či police od zdi (závěsné systémy totiž výrazně vytlačují klasické pojetí vysokých skříní a knihoven) slouží k vytváření příjemné atmosféry v bytě. Světlo a barva jsou pro ni totiž důležitější než konkrétní kusy nábytku.
