Zvednout se z gaučíku a vyrazit ven
Oaks. Bytové domy a vily vyrůstají okolo rekonstruovaného klasicistního zámečku.
Nový domov ale netvoří jen koupelna, výhled z výšky a kvalitní izolace. Stejně důležité je bezprostřední okolí nových sídel. Ať už jde o soukromé zelené ostrůvky, nebo ve městech ještě spíše o sdílená veřejná prostranství.
„Všichni dost cestujeme a vidíme, jak se se zelení nakládá ve zkušenějším zahraničí. Barcelona, Londýn, Kodaň. Je to prostor, který patří všem, prostor, který má pobavit, posloužit a nabídnout něco, co neumí poskytnout ani soukromá městská zahrádka a už vůbec ne prostředí bytu,“ říká zahradní architekt Ferdinand Leffler, který navrhl například zahradu pro Chateau Troja Residence.
Problémem podle něj je, že města neumí o svoji zeleň dostatečně pečovat, což je podstatná část úspěchu. „Jde o to, nevytvářet zeleň a parky jen pro samotné město a okolní stavby, ale zamyslet se nad tím, co potřebují lidé, kteří mají šanci daný ostrov zeleně navštívit. K čemu je krásná lavice, na které se dobře nesedí? Koš, ze kterého půlhodinu po vyprázdnění přetékají odpadky ven? Je třeba vytvářet parky pro lidi. Pro současné lidi. A nezapomínat na generaci náctiletých, poskytnout jim prostor k reálným setkáním,“ vzkazuje Leffler.
„Přehání se to s aktivitami pro nejmenší děti, ale na kategorii studentů se zapomíná. Je potřeba víc přemýšlet: co může být motivací do parku vkročit a opustit pohodlí domácího gaučíku,“ uzavírá zahradní architekt.
