Adolf Hitler mává svým příznivcům z balkonu radnice při své návštěvě Brna. (17. března 1939) | foto: Archiv města Brna

V Brně za války prorazili ulici k nádraží, vězni z Osvětimi stavěli akademii SS

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Ihned po nacistické okupaci, od které v pátek uplynulo 85 let, přišly popravy i emigrace těch nejlepších a nejstatečnějších. Jejich trudné osudy jsou snad dostatečně zmapovány, jihomoravská MF DNES se proto zaměřila i na konkrétní příklady toho, jak nástup hnědé totality převrátil životy obyčejných Brňanů.

„Už první den se zásadně změnila pravidla silničního provozu – byla nařízena jízda vpravo,“ píše v pojednání o historii hromadné dopravy v Brně Pavel Dvořák.

Popravdě, k této novince se pod tlakem Francie, která toto uspořádání prosazovala už po Velké francouzské revoluci, zavázalo Československo v roce 1926, ale pořád ji odkládalo. Nacističtí mocipáni zavedli „dopravní převrat“ okamžitě. Okupanti totiž vjeli na zabraná území tak, jak byli zvyklí z domova.

Při náletech se nesmělo běžet do krytu bez potravinových lístků, ale výhradně s nimi.

Vladimír Filip, Brno – Roky nesvobody

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se