Memorandum o pětileté spolupráci podepsali ředitel Institutu Flores Univerzity OSN (UNU - Flores) Reza Ardakanian a šéf Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) Michal Marek v polovině června.
Univerzita spojených národů sídlí v Japonsku, jednu z poboček má při Technické univerzitě v Drážďanech. „Přijeli s vizí, že by si německá pobočka udělala filiálku v CzechGlobe. Přes léto obě strany vytyčí směry spolupráce,“ řekl iDNES.cz šéf výzkumného ústavu a ikona české vědy Michal Marek.
Šéf CzechGlobe Michal Marek.
Zahraniční badatelé by ve spolupráci s brněnským vědeckým pracovištěm řešili výzvy spojené s globální změnou, a to zejména v oblasti udržitelného zacházení s vodou, půdou a odpadem.
Centrum CzechGlobe vzniklo na jaře 2014, osm set milionů korun z celkové investice pokryl příspěvek z evropských fondů. Už nyní v centru pracují tři stovky vědců včetně dvou desítek špičkových zahraničních odborníků.
Pracoviště disponuje například světově unikátními výzkumnými a monitorovacími přístroji, díky kterým je Česko jednou z prvních zemí na světě, která komplexně měří toky skleníkových plynů na svém území. Jako ústav Akademie věd má však složitější přístup třeba k zajišťování doktorského studia, které nyní musí řešit ve spolupráci s několika českými univerzitami.
„Pokud by vznikla filiálka, mohli bychom třeba ustavit doktorské studium zaměřené na výzkum krajiny pod vlivem globální změny a lákat studenty na práci v ústavu s tím, že by si tam mohli udělat doktorát. Teoretická možnost vzniku mezinárodního oboru se mně osobně na spolupráci líbí nejvíc,“ doplnil Marek, který sám sebe označuje za šťastného staříka a ústav CzechGlobe za své dítě, které se má čile k světu (rozhovor můžete číst zde).
První působení OSN v Brně?
Samostatný doktorský studijní program by celistvě podchycoval fenomén globální změny, zkoumal by všechny její aspekty od atmosféry až po toxikologii. Nic podobného zatím jinde v zemi neexistuje.
„Něco se dělá v problematice ekologie krajiny, něco v dalších odvětvích. Víme, že by o tohle byl velký zájem. Jsme velký ústav, který dává velmi dobré zázemí, máme zajímavé projekty i vizi a o naší práci se mluví v zahraničí. CzechGlobe bez nadsázky plní, co jsme od něj chtěli,“ podotkl ředitel.
Úspěch mladé české firmy: na Haiti dodává navigační systém pro OSN |
Pokud úzká spolupráce nakonec v založení tzv. operačního oddělení UNU - Flores v Brně vyústí, pravděpodobně podle Marka nepůjde o žádné separované pracoviště. Pracovníci by sice měli své zázemí, ideálně by se ale měli začlenit do funkční struktury brněnského ústavu.
„Chtěli bychom k tomu dojít do dvou tří let. Mají lidské zdroje, ale nedisponují přístroji a vybavením, které zase můžeme nabídnout my. Jednalo by se o vůbec první oficiální zastoupení a působení instituce OSN v Brně. Toto zastoupení by bylo přímo podřízené řídící struktuře Univerzity Spojených národů a s sebou by neslo i vznik výsostného území OSN,“ upozornil vědecký tajemník ústavu Jiří Kolman.
Na výsostná území podle Vídeňské úmluvy o mezinárodních stycích třeba nemůže při podezření na páchání trestného činu bez souhlasu příslušného státu vtrhnout policie a vyšetřovat tam.
S vyvěšením vlajky OSN a vznikem výsostného území, které by se řídilo jejími standardy, by tak zřejmě musela souhlasit vláda. „Já si pod tím představuji něco jako ambasádu, mezinárodní diplomatickou misi s rázem akademických svobod,“ podotkl Kolman.
„Brno se díky strukturálním fondům hodně pozvedlo, začíná se z něj stávat významné věděcké centrum a kdyby se podařilo i tohle dotáhnout do konce, bude to perfektní doplnění již vzniklé mozaiky,“ uzavřel Michal Marek.
