Následky ničivého tornáda v obci Mikulčice (25. června 2021)

Následky ničivého tornáda v obci Mikulčice (25. června 2021) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Občas je to detektivní práce, popisuje znalec odhady škody po tornádu

  • 2
Za normálních okolnosti by na splnění takového úkolu potřebovali rok, tentokrát to musejí zvládnout za necelé dva týdny. Znalci z Ústavu soudního inženýrství brněnského VUT při odhadu škod na veřejném majetku po řádění tornáda na jižní Moravě využívají fotodokumentaci domů i faktury za opravy.

Dvojčlenné skupiny z Vysokého učení technického se v Hodoníně, Břeclavi, Valticích, Moravské Nové Vsi, Mikulčicích, Hruškách a Lužicích pohybují od začátku minulého týdne. Své závěry musí odevzdat tento pátek 23. července, protože už příští týden by měla vláda jednat o finanční pomoci obcím.

Znalci posuzují škody na školách, obecních úřadech, sokolovnách, ale i na kostelu či márnici. Nejvíc poničená je podle nich Moravská Nová Ves, kde tornádo například zničilo hřiště pro skateboardisty.

„Veřejná prostranství řešíme částečně, pokud náleží k nějaké jiné stavbě. Tam ovšem nastává problém, že řada škod nastala až sekundárně, tedy až při odstraňování následků tornáda těžkou technikou, navíc úklid bude pokračovat. Za nás by to momentálně bylo věštění z křišťálové koule,“ odhaluje ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT Karel Pospíšil.

Vzhledem k časové tísni nemohou experti využít běžné postupy a vyvinuli tak speciální metody odhadu škod.

„Tam, kde chybí střecha, poschodí nebo celý dům, se podle stavu objektu před pohromou určí cena za kubík obestavěného prostoru. Musíme mít ale podklady, co v budovách bylo, což je občas detektivní práce,“ přibližuje Pospíšil.

Další metodou je ocenění metrů čtverečních například u fasád poničených buď přímo tornádem, nebo odletujícím sklem a dřevem. 

„Poslední metodu používáme tam, kde třeba obce s opravami začaly a mají už nějaké faktury. Tyto ceny tedy používáme i na obdobné plánované opravy,“ popisuje Pospíšil.

Nikde není nepořádek

Už teď je podle něj jasné, že škody na veřejném majetku přesáhnou miliardu korun. „Jde jen o to, o kolik.“

Ředitele znaleckého ústavu VUT udivilo, jak rychle bylo zdevastované území uklizeno.

„Nikde není nepořádek, žádné chaotické hromady suti. Několikrát denně se kropí silnice, aby se neprášilo. Na člověka, který to nezažil v té první fázi, to působí, že všechno jde jako na drátkách,“ svěřuje se Pospíšil.

„Všechno to byly výstavní obce, vypadaly nádherně, lidé se o ně starali a teď se zas všichni s velkým nasazením snaží, aby takové znovu byly. Někteří už mají kompletně spravenou střechu i okna, takže u některých domů se už skoro ani nepozná, jak silně byly poškozeny,“ konstatuje znalec.

Ne všechno však jde bezproblémově.

„Když přijedeme na úřad a ptáme se po dokumentech od staveb, které máme posuzovat, často se setkáváme, a to naprosto logicky, s tím, že starostka, nebo starosta nemá čas je hledat, protože neví, kam dřív skočit. Všechno, co roky budovali, za den zmizelo,“ podotýká Pospíšil, který vyjadřuje obdiv nad tím, jak se lidé se situací vypořádali.

„Zvládají neskutečný nápor a dokázali se velmi rychle přepnout do úplně jiných funkcí,“ oceňuje.

Hasiči odcházejí, zůstanou armáda a policie

Z oblasti se pomalu stahují profesionální hasiči. V tuto chvíli jim zbývá posledních pět demolic, které by měli dokončit do středy či čtvrtka.

„Náš mandát se vztahuje na záchranné a likvidační práce. Záchranné práce probíhaly v řádech hodin, likvidační končí nyní,“ sdělil ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán.

První dny po tornádu v místě působilo denně kolem tisícovky hasičů, nyní jich tam je 85. K demolicím bylo v postižených obcích určeno celkem 192 budov, z toho 72 zajišťovali právě hasiči. Zbytek lidé zvládli svépomocí.

Na místě zůstanou armáda a policie. „Budeme se zaměřovat na zvýšený dohled v jednotlivých obcích ve dne i v noci, a to minimálně do konce prázdnin. Potom uvidíme dál podle vývoje,“ uvedl ředitel jihomoravských policistů Leoš Tržil.