Kanceláře charity a ordinace lékařů v přední budově kláštera zůstanou zachovány. Zadní budovu, která je v horším stavebně-technickém stavu, chtějí noví vlastníci v budoucnosti zrekonstruovat a přizpůsobit dalším účelům.
„Nemáme zatím jeden konkrétní záměr, dokonce si myslíme, že by mohlo fungovat několik záměrů souběžně. Mohou to být například malometrážní byty pro mladé rodiny nebo soběstačné seniory, dětská skupina, školka, ubytovna, ale i kavárna nebo ateliéry pro umělce,“ nastínil provizor, tedy kněz pověřený ekonomickou správou, kláštera v Nové Říši Štěpán Jiří Novák.
Důvody ke koupi byly převážně ekonomické. „Jsme vlastníky bezmála tisícovky hektarů lesních pozemků, které jsou především kvůli kůrovcové kalamitě a suchu ze 70 procent vytěženy. Postupně zalesňujeme, ale výtěžek z nových lesních porostů budou požívat až budoucí generace řeholníků,“ vysvětluje provizor.
Aby do té doby vytrvali, musí být soběstační i z dalších zdrojů hospodaření. „Proto jsme se rozhodli k odkoupení znojemského dominikánského kláštera,“ dodává.
Duchovní správu v sousedním kostele sv. Kříže premonstráti přebírat nehodlají. „Nemáme ambice ani personální možnosti převzít duchovní správu ve znojemské farnosti sv. Kříže. Je nás v novoříšské kanonii sedm. Spravujeme farnosti v blízkosti kláštera a čtyři farnosti u Brna. Není vůbec aktuální o takové věci mluvit,“ říká duchovní správy, opat novoříšského kláštera Marian Rudolf Kosík.
Farní budova zůstává i nadále ve vlastnictví dominikánů pro jejich využití a také pro potřeby místních farníků a farní kanceláře. „I když máme rozdílné poslání a rozdílný střih hábitu, věřím, že bratři v bílém budou i ve Znojmě dobrými sousedy,“ říká s úsměvem na tváři otec Damián Němec, převor znojemského dominikánského kláštera, s odkazem na bílou barvu hábitu, která je typická pro oba řády.
Klášter je stejně starý jako město
Jak vylíčil historik Jiří Kacetl, klášter dominikánů je starý jako Znojmo samo, tedy osm set let. Dominikáni do města přišli na sklonku vlády krále Přemysla Otakara I., okolo roku 1230. A dostali pro zřízení svého zdejšího konventu prestižní stavební parcelu při frekventované východní bráně.
V průběhu následujících staletí klášter zažil světla i stíny: jednak přízeň panovníků, oblibu u poutníků ze široka daleka, na druhou stranu i naprostou zkázu, když roku 1400 a potom roku 1555 z velké části vyhořel.
Divadlo i park ve Znojmě už chrání zóna, lidé získají dotace na úpravy |
„Přežil přesto všechna tato úskalí, a to i josefínské reformy na konci 18. století, kdy mnoho znojemských klášterů bylo zrušeno – jezuité, klarisky, františkáni, premonstráti. Dominikáni byli viditelnou součástí znojemského života,“ popisuje. A to až do roku 1950.
„Komunistická vláda tehdy klášter v celostátním zátahu (akci ‚K‘) ‚vyčistila od reakčních živlů‘ – pozatýkala bezbranné mnichy, kněze a učitele náboženství, jejichž obliba u místních věřících byla omezeným a často nevzdělaným rudým pohlavárům trnem v oku,“ líčí historik.
Po roce 1990 se dominikáni do znojemského kláštera vrátili, areál bylo nutné opravit. Do zadní části kláštera se nastěhovaly mnišky dominikánky, zatímco bratři dominikáni obydleli faru. Vysoké barokní uliční křídlo kláštera osídlily zmíněné kanceláře či ordinace.
„Farní život při konventu se podařilo slibně rozvíjet. Jenže v roce 2014 přišlo rozhodnutí z centra řádové provincie v Praze: Pro nedostatek řádových bratří byl klášter zrušen. Dočasné opatření? Mysleli jsme si. A pak roku 2020 přišlo rozhodnutí budovu odprodat,“ říká Kacetl, jenž jako zastupitel vzpomíná na dva roky staré jednání vyvolané realitní firmou z pověření dominikánů, která nabízela klášter městu jako potencionální místo pro městský úřad. Ten by se tam ale nevešel. Problém byly i stavební úpravy nebo energetická náročnost.
14. prosince 2022 |
