Vzkříšení Arnoldovy vily je na dosah, Brno však musí stihnout dotaci

Projekt záchrany vzácné brněnské Arnoldovy vily míří kvapně k cíli. Odborníci i město chtějí stihnout dotační termín, na obnově památky se budou podílet také potomci rodů Tugendhat a Löw-Beer. Ze zchátralého objektu vznikne kulturní centrum.

Kavárna, knihovna se studovnou, výstavní síň i malé muzeum. To vše by lidé mohli časem najít v opravené Arnoldově vile v Brně. Chráněná památka léta chátrá, od roku 2013 je kvůli narušené statice zavřená. Teď jí však svítí jedinečná naděje na novou budoucnost.

„Je nanejvýš příhodná doba. Máme velkou šanci získat velkou část peněz na opravu z Norských fondů. Musíme ale projekt dovést až ke stavebnímu povolení, což je technicky i časově náročné. My ale věříme, že se to povede,“ říká místostarostka Miriam Kolářová (KDU-ČSL) z městské části Brno-sever, která za projekt zodpovídá.

Památka po opravě vytvoří unikátní architektonický trojúhelník na černopolském kopci spolu s již opravenými „sousedkami“ – vilami Tugendhat a Löw-Beer. Od loňského podzimu pracuje na projektu její záchrany tým odborníků. Ti se musejí vypořádat s technickým i obsahovým řešením a zjistit, na kolik peněz rekonstrukce vyjde.

Z vily má být místo pro setkávání a vzdělávání

„Dokonce se nám povedlo získat pro spolupráci i potomky rodů Tugendhat a Löw-Beer – mezinárodní kunsthistoričku Danielu Hammer-Tugendhatovou a jejího manžela Iva Hammera, renomovaného restaurátora, a také Daniela Löw-Beera. Ten zase chystá velký projekt rekonstrukce továrny v Brněnci, která sloužila jako inspirace filmu Schindlerův seznam,“ přibližuje Kolářová.

„Záchrana vily se jim líbí i proto, že poslední majitelkou vily byla teta Grety Tugendhat Cecílie Hože, tedy jejich společná příbuzná,“ vysvětluje Kolářová.

A tak zatímco studenti brněnské architektury ve svých návrzích na záchranu „Arnoldky“ zhruba před rokem viděli ve vile možný zážitkový penzion, kavárnu nebo muzeum architektury, ti, kteří projekt obnovy připravují dnes, mají jasno.

„Chceme, aby budova žila a stala se místem pro setkávání a vzdělávání, výstavy a artové dílny. Plánujeme, že tam přesuneme studijní a dokumentační centrum z vily Tugendhat, která má přísný vnitřní návštěvnický režim. Nicméně v Arnoldově vile může být otevřená nejen pro odborníky, ale i milovníky architektury 19. a 20. století,“ popisuje ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá, která je zároveň odborným garantem využití Arnoldovy vily.

Zahrada se propojí s těmi od sousedů

V jejím přízemí by měla vzniknout kavárna, v prvním patře sál na krátkodobé výstavy, prostory pro digitální knihovnu a vědecké zkoumání a místnost pro workshopy.

Arnoldova vila

• Druhou nejstarší vilu v černopolské kolonii postavil v roce 1862 Josef Arnold. Historizující budova s hrázděnou věžičkou se v roce 1909 dostala do majetku tety Grety Tugendhat – Cecílie Hože, která ji do roku 1915 nechala přestavět do stylu art deco a secese.
• Židovská rodina musela na počátku 2. světové války odejít, majitelka zahynula v Terezíně.
• Za války ve vile sídlilo gestapo, po ní tu vznikla mateřská škola, která fungovala až do roku 2013.
• V roce 2010 byla prohlášena za kulturní památku, o dva roky později se dostala na seznam nejohroženějších památek. 
• O záchranu budovy usiluje spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda a městská část Brno-sever.

Unikátní hrázděná Arnoldova věž, jež je originální pozůstatek původní stavby ze 60. let 19. století, by mohla sloužit jako malé muzeum vývoje vilové čtvrti nad Lužánkami, která byla první svého druhu v Brně.

Útočiště by tu mohl najít i Brněnský architektonický manuál, který dnes sídlí při Domu umění, nebo vedení festivalu Meeting Brno.

Projekt počítá také s využitím zahrady. I ta by se přidala k zeleným plochám obou sousedních vil, které budou už letos na jaře propojené. Návštěvníci v ní časem můžou najít vinici, stezky, altány s lavičkami. „Lidé z Černých Polí tu mohou pořádat menší akce. Žádné místo pro setkávání totiž nemají,“ podotýká Kolářová.

Norským fondům se projekt líbí

Snahy o zmrtvýchvstání Arnoldovy vily podporuje také náměstek brněnské primátorky pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL). Ve vile totiž dlouho sídlila mateřská škola a první záměr na její rekonstrukci počítal s tím, že se její provoz obnoví.

Tato vize ovšem nakonec padla a vila tak dostane širší využití. Podle Hladíka je největší riziko projektu právě v získání dotace. Doufá, že vše neztroskotá na nějaké formalitě.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„S Norskými fondy komunikujeme opakovaně a oni náš projekt hodnotí jako úžasný a skvělý. Pravděpodobnost získání je podle mě vysoká. Tam jde jenom o to, aby se termíny potkaly. A aby se náhodou výzva neuzavřela ještě dřív, než se do ní budeme moci přihlásit. Ale podotýkám, že zatím ještě není ani vypsaná,“ upozorňuje Hladík.

Podle něj už město o moc víc udělat nemůže. „Projektanti projektují, stavební úřad má svoje lhůty, které my z pozice samosprávy už neuspíšíme,“ dodává náměstek.

Podle informací MF DNES má být výzva vypsaná v červnu a otevřená do konce listopadu. „Pokud by to tak bylo, budeme mít všechna stanoviska pohromadě,“ raduje se Kolářová.

Na jakou částku rekonstrukce vyjde, upřesní až projekt. Určitě půjde o desítky milionů korun. Město však může získat od 50 do 70 procent „norských“ peněz. Podle dřívějších odhadů by se tak mohlo začít opravovat už v příštím roce.

Brněnská Arnoldova vila se dočká opravy