Začínající automobilová závodnice Mima v podání Dagmar Veškrnové dostane šanci řídit mimořádně rychlý vůz. A představte si, že s ním vůbec nemusí k čerpací stanici. Tohle auto totiž jezdí na jiné palivo – na lidskou krev... V roce 1981 natočil režisér Juraj Herz horor Upír z Feratu a „obsadil“ do něj i vůz Škoda Super Sport, typ 724.
Sám na světě
Vývoj později slavného filmového automobilu s motorem uprostřed a pohonem zadních kol začal v Kvasinách v roce 1969. Mimořádný vůz však skončil ve fázi prototypu, do sériové výroby se nikdy nedostal.
„Konstruktéři ze Škodovky nestíhali, a tak třeba konstrukce kabiny pro posádku budoucího sportovního vozu vznikala v Jawě Strašnice,“ vzpomíná Stanislav Cinkl, bývalý šéf prototypové dílny Škoda.
Ve firmě Vertex v Hradci Králové vyrobili unikátní sklolaminátové panely karoserie, Autopal Nový Jičín a Pal Kbely se postaraly o reflektory a ostatní elektrovýbavu vozu. Podvozek byl ze Škody 110 Rallye stejně jako motor o výkonu 54 kW se speciálně upravenou převodovkou.
„Plánovaný termín dokončení v dubnu 1971 se stihl, vůz dokonce absolvoval prvomájový průvod v Kvasinách,“ pokračuje Stanislav Cinkl. „Po předání do Mladé Boleslavi byla snaha vyrobit další tři vozy s motory od 1,5 do 1,8 litru ze Škody 710 a s převodovou skříní z Tatry 603. Vybráni byli i dodavatelé náprav nebo brzd. Rozhodnutím našich normalizačních vedoucích však Super Sport navždy zůstal jen v podobě jednoho prototypu,“ doplňuje Stanislav Cinkl.
Petr Čepek a Dagmar Veškrnová ve filmu Upír z Feratu
Parta mladoboleslavských nadšenců včetně Stanislava Cinkla hledala pro auto alespoň nějaké využití a pokusila se s ním o český rychlostní rekord ve třídě maloobjemových vozů. Pro měření byl zvolen úsek silnice v lese mezi Týništěm nad Orlicí a Třebechovicemi.
Upír z FeratuČSSR, 1981, 90 min Režie: Juraj Herz DALŠÍ AUTA VE FILMU
|
„Při jízdě ve směru od Hradce Králové jsme naměřili rychlost 219 km/h, což by znamenalo český rekord, ale zpět do Týniště jsme jeli pouze 212 km/h a prvenství nebylo uznáno, protože regule vyžadovaly dosažení stejné rychlosti v obou směrech.“
Jediný exemplář Super Sportu byl vystaven na autosalonu v Bruselu v roce 1972, zahraničními médii byl hodnocen lépe než třeba prototyp vozu Aston Martin. Objel ještě několik výstav, čeští fanoušci jej mohli vidět za výlohou obchodního domu Družba na Václavském náměstí. To ale bylo vše.
Čekání na slávu
V březnu 1981 přijela do Škodovky delegace z barrandovských ateliérů s prosbou o zapůjčení tohoto prototypu pro natáčení filmu Upír z Feratu. Původně uvažovali o nějakém modelu značky Porsche, ale to bylo příliš drahé. Vedení automobilky souhlasilo a dovolilo výtvarníku Theodoru Pištěkovi vůz pro film upravit. Bílý lak se změnil na černý, místo šestice předních výklopných světlometů auto dostalo čtveřici pevně zabudovaných světel, pro jízdu v noci navíc přibylo čtvero rallyových reflektorů a vzadu se objevilo mohutné přítlačné křídlo.
Vyměněn musel být i motor, ten původní nahradil agregát 1,3 RS s jinou převodovkou. Automobilka filmařům „zapůjčila“ i řidiče, kterým byl právě Stanislav Cinkl, a doprovodný tým z Rallye Škoda, při které také probíhala část natáčení. Během filmu najela škodovka 1 500 kilometrů. Pikantní je, že mnozí z herců neměli řidičský průkaz – třeba Petr Čepek nebo Jana Břežková. S tou byl při natáčení jízdních scén schovaný v autě Stanislav Cinkl.
Ve své filmografii má Super Sport i dvě menší role – mihl se krátce ve Velké filmové loupeži (1986) a ve snímku Zítra vstanu a opařím se čajem (1977). Dnes je Ferat součástí sbírek Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.
