O reálných dopadech vznětových motorů na životní prostředí se stále vedou dlouhé a žhavé diskuse. Zastánci dieselů poukazují na nízkou spotřebu, vysokou účinnost a malé emise CO2, což jsou jistě neoddiskutovatelné přednosti tohoto typu motorů.
Jenže diesely mají také řadu nevýhod – nerovné podmínky v případě emisních limitů oxidů dusíku a pevných částic to jen dokazují.
A právě zkoumání vlivu pevných částic na lidský organismus se věnoval tým vědců z Holandska. O částicích se totiž již delší dobu ví, že se kromě usazování v plicích mohou dostávat i do samotného krevního oběhu a ten je zanese do mozku. Zatím však nebyl prokázán jejich škodlivý účinek.
Ten se ale právě Holanďanům prokázat podařilo. Při svém výzkumu umisťovali vědci do sledovací místnosti skupiny dobrovolníků, kteří posléze byli po dobu jedné hodiny vystaveni působení vzduchu se stejnou koncentrací výfukových plynů z naftových motorů, jakou najdeme dnes běžně ve velkých městech. Již za půl hodiny začala mozková aktivita sledovaných subjektů vykazovat anomálie v podobě stresových reakcí.
Podle vědců tak může mít dlouhodobé působení zplodin z naftových motorů na lidský organismus za následek trvalé poškození mozkových funkcí – diesely z nás prostě dělají hlupáky. Navíc jsou prý částice spojeny i se zvýšeným rizikem respiračních onemocnění a kardiovaskulárních chorob. Naftové motory tak sice přispívají ke zmenšení intenzity globálního oteplování, zato rovnou zabíjí živé organismy.
Možná si říkáte, že problémy s částicemi by měly vyřešit patřičné filtry, které se dnes již do mnohých automobilů montují. Jenže tomu tak ve skutečnosti není, filtry pevných částic nám dávají tak trochu falešnou naději.
Takový filtr totiž zdaleka nezachytí všechny částice, ale pouze ty větších rozměrů. Částečky nejmenší se stále do ovzduší dostávají. A ty pak opět dýcháme - ať už přímo, nebo navázané na prachové částice obsažené ve vzduchu. A čím menší částice, tím pravděpodobnější je, že se natrvalo usadí v plicích a odtud se opět mohou dostat do celého krevního oběhu.
Stále více se tak ukazuje, že naftové motory opravdu nejsou tou ideální cestou ke snížení dopadu automobilové dopravy na životní prostředí.
