Londýnský Big Ben, při pohledu z Westminsterského mostu, je právě v...

Londýnský Big Ben, při pohledu z Westminsterského mostu, je právě v rekonstrukci. | foto: Reuters

Londýn pokračuje v boji s emisemi i přes odpor. Ekopoplatek zatíží chudé

  • 11
V Londýně začalo platit rozšíření nízkoemisní zóny (ULEZ) prakticky na celé hlavní město navzdory kritikům, podle kterých opatření zhorší krizi rostoucích životních nákladů, napsala agentura Reuters. Vjezd do zóny je zatížen denním poplatkem 12,50 liber (352 korun) pro vozidla, která nesplňují přísné emisní požadavky.

Nízkoemisní zóna byla v roce 2019 zavedena v malé části centra Londýna a v roce 2021 byla dále rozšířena. Ode dneška se vztahuje i na okrajové čtvrti, ve kterých žije zhruba pět milionů lidí, často s horšími možnostmi spojení veřejnou dopravou.

ULEZ prosadil starosta města Sadiq Khan jako nezbytné opatření pro snížení počtu úmrtí na nemoci spojené se znečištěním ovzduší a také v rámci boje proti změně klimatu. Odpůrci tvrdí, že poplatek je pro tisíce lidí, kteří jezdí staršími vozidly, v době krize rostoucích životních nákladů nespravedlivý a způsobí ekonomické škody.

Vjezd do centra Prahy od ledna za dvě stovky? Ještě jednáme, říká Hřib

„Rozhodnutí rozšířit ULEZ jsem přijal, protože odborníci věří, že to zachrání životy. Nebylo to snadné, ale nemůžeme odkládat opatření, když je znečištěný vzduch spojován s onemocněními, jako je rakovina a demence,“ řekl minulý týden Khan. Starosta tvrdí, že devět z deseti aut v Londýně už splňuje přísné emisní požadavky, ale kritici tento údaj zpochybňují.

Protestující si v posledních týdnech vybíjeli zlost na kamerách monitorujících dodržování emisních pravidel. Londýnská policie k 1. srpnu evidovala 164 ukradených a 185 poškozených kamer. Dopravní úřad v metropoli uvedl, že zvýší zabezpečení kamer, ve vnější části města jich plánuje nainstalovat celkem 2 750, z nichž 1 900 je již na místě.

Britská města začínají s vyháněním starých aut. Nařídila jim vysoké mýtné

Opatření se od oznámení v loňském roce setkalo s odporem některých politiků a motoristů. Pět konzervativních radních proti kroku podalo žalobu k vrchnímu soudu v Londýně, ale neuspělo. Několik úřadů v městech sousedících s Londýnem odmítlo, na protest proti očekávaným dopadům na své obyvatele, umístit značky upozorňující řidiče, že se blíží k zóně ULEZ.

Británie si klade za cíl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Rozšíření nízkoemisních zón v zemi vyvolalo debatu o tom, jak provádět politiku ochrany životního prostředí, aniž by si tím strany znepřátelily své voliče.

Mýtné v Londýně snížilo provoz, znečištění ovzduší ale nekleslo

Podle agentury Reuters byl odpor proti chystanému rozšíření nízkoemisní zóny jedním z faktorů, proč Khanovi labouristé minulý měsíc neuspěli ve volbách v jedné z okrajových částí Londýna. Předseda labouristické strany Keir Starmer odmítl říct, zda opatření podpořil, a veřejně požádal Khana, aby se zamyslel nad tím, proč strana nezískala kýžené parlamentní křeslo v londýnském obvodu Uxbridge and South Ruislip. Konzervativní kandidátka na starostku Susan Hallová se zavázala, že pokud bude v květnu 2024 zvolena starostkou, rozšíření nízkoemisních zón zvrátí.

Ve snaze utlumit kritiku Khan oznámil dodatečné finanční pobídky pro sešrotování starých benzinových nebo naftových vozidel. Podle kritiků je tento program, který nabízí příspěvek ve výši až 2 000 liber (přes 56 000 Kč), nedostatečný.

,