„Nejen v Česku, ale i v zahraničí je často vidět jev, že vozidla se drží buď v prostředním, nebo levém pruhu, i když vedle sebe nemají vozidlo. Asi ze zvyku nebo z pohodlnosti, případně z pohledu většího bezpečí,“ říká Petr Vomáčka z organizace BESIP, která se věnuje bezpečnosti provozu na silnicích.
Řidič jede zbytečně v levém pruhu, nikoho nepředjíždí.
A jeho slova potvrdil i redakční test. Postavili jsme se s kamerou na mosty nad dálnicí D1 hned za Prahou. Ve frekventovaném tříproudém úseku, který patří k vůbec nejvytíženějším v Česku, jsme během jedné minuty napočítali i 15 chybujících řidičů. Nejčastěji jezdili zbytečně v prostředním pruhu, někteří pak v levém, ačkoli nikoho nepředjížděli.
Přitom zákon (zákon 361/2000 Sb.) chování na víceproudé silnici mimo obec jasně definuje: „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“ Výjimkou je hustý provoz, kdy auta tvoří souvislé proudy vozidel, v tom případě smějí jet rozprostřeně ve všech pruzích.
Zápisky naštvaného řidičeKOMENTÁŘ Víc než dva pruhy na dálnici jsou nám na nic - ČTĚTE ZDE |
Někdy řidiči jedou uprostřed, když vidí, že vpravo je připojovací pruh. Ale fakt, že se některé auto chce dostat na dálnici, není podle Vomáčky důvodem, aby šoféři na víceproudé silnici kvůli tomu přejížděli vlevo. „Řidič, který najíždí na komunikaci, tam má značku dej přednost v jízdě a musí dát vozidlu, které jede v pravém pruhu, přednost a plynule se zařadit mezi vozidla. Není to tak, že když jsem na tříproudé silnici, tak musím pouštět připojované vozidlo. To tak opravdu není,“ vysvětluje odborník.
Takové uvolňování prostoru pro najíždějící vozy je sice kolegiální, ale experti to nedoporučují - narušuje to plynulost provozu a vytváří to více rizikových situací. A třeba na německých dálnicích bývají v tom místě plné čáry, aby se řidiči nemohli takto pouštět vůbec.
Nebezpečné situace
Vznik komplikací i dopravních nehod na dálnici ovlivňují podle Martina Bednáře z Akademie dopravního vzdělávání společnosti Dekra tři hlavní projevy nesprávného chování řidičů: nedodržování bezpečné vzdálenosti od vepředu jedoucích vozidel, nepřizpůsobení rychlosti vozidla a právě neochota řidičů vracet se zpět do pravého jízdního pruhu po předjíždění. „Už při středním provozu na dálnici D1 dochází k jevu, který může vzdáleně připomínat souběžnou jízdu. Souvislý proud vozidel je ale pouze v levém jízdním pruhu. Do pravého pruhu se řidičům nechce, přestože jim to mimo obec pravidla nařizují,“ upozorňuje Bednář.
Pravý pruh je volný, řidič se přesto nezařadil a jel dál uprostřed.
„Následkem toho vznikají problémy s bezpečnou vzdáleností, omezováním i ohrožováním řidičů při střídání jízdních pruhů a plynulostí provozu, protože rychleji jedoucí vozidla nemají šanci dostat se vpřed. Mnoho řidičů označuje za velmi nepříjemný a nebezpečný úsek D1 mezi Prahou a sjezdem na Benešov, kde jsou paradoxně tři až čtyři jízdní pruhy v jednom směru. Nejvíce obsazený je prostřední a krajní levý jízdní pruh, do pravého se řadí zpravidla jen kamiony a vozidla staršího data výroby,“ všímá si expert na bezpečnost provozu.
Tuto problematiku řeší mnoho let také Policie České republiky. Mezi priority pro oblast silničního provozu ji podle její mluvčí Evy Kropáčové zařazuje opakovaně. „Policisté toto přestupkové chování kontrolují v rámci běžného výkonu služby i v rámci celorepublikových akcí,“ uvádí Kropáčová a upozorňuje, že za tento přestupek řidiči hrozí pokuta do dvou tisíc korun. „Vždy je potřeba přestupek řádně zjistit, zadokumentovat, přestupce musí být zjištěn a musí s přestupkovým jednáním souhlasit, případně věc postoupíme správnímu orgánu,“ popisuje policejní mluvčí.
Nechte si odstup
Řadit vpravo se sice musí, nicméně je potřeba dodržovat bezpečnou vzdálenost jak od vozidla, které jsme předjeli, tak od toho, které je před námi.
Nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám dopravních nehod v Česku. Podle analýzy Centra dopravního výzkumu z roku 2015 je to přibližně 15 % všech nehod. Stejný problém mají i v řadě dalších evropských států.
Obecné pravidlo říkající, že je vhodné dodržovat dvousekundový odstup, neplatí vždycky. Často jsou totiž dvě sekundy málo. „Na dálnici potřebuje řidič, který neočekává nebezpečí, až o 40 metrů delší vzdálenost, než adekvátně zareaguje,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Řidiči nákladních automobilů by měli volit odstup minimálně o půl sekundy větší. Motocyklisté by měli pamatovat, že jsou na tom nejhůře, a tedy nerozpakovat se volit až třísekundový odstup od vepředu jedoucího vozidla.
Pokud je ovšem vozovka mokrá, pod sněhem, či jede řidič za tmy nebo mlhy, je třeba prodloužit vzdálenost mezi vozidly o další jednu až dvě sekundy. Opomíjet by se neměl ani stav pneumatik a brzdové soustavy.
Bezpečná vzdálenost se v vypočítává z rychlosti, kterou jedete. V Německu mají pravidlo, že od auta před sebou máte být vzdáleni alespoň poloviční hodnotu tachometrové rychlosti v metrech. Když tedy jedete osmdesátkou, měl by být rozestup mezi vámi nejméně 40 metrů.
Odstup musíte odhadnout. Pomoci mohou třeba ostatní auta. Kamion má délku kolem 16 metrů, obyčejný autobus (Karosa) 11 až 12 metrů. Lepší je počítat čas. Najděte si patník nebo jiný pevný bod u vozovky, a když ho mine předjedoucí auto, odpočítejte tři sekundy a teprve pak můžete dané místo minout vy.
Německá policie se na dodržování odstupu zaměřuje. Bezpečný odstup na dálnicích měří pomocí kamer na mostech. V posledních letech se v její výbavě stále častěji objevují kamery ve vozidlech, které jsou schopny změřit rozestup mezi auty i za jízdy po jakékoli silnici.
V obci mohou auta jezdit vpravo i vlevo a dokonce i vpravo předjíždět.
Pravidlo nutnosti jezdit vpravo však platí jen na víceproudé vozovce mimo obec. „V obci jezdíme jak v pravém, tak levém pruhu a můžeme předjíždět i pravým. Ta pravidla jsou jiná z toho důvodu, že obec má jiná kritéria pro jízdu. Je tam více křižovatek, přechodů, zaparkovaných vozidel, jízda je pomalejší, řidiči musí více reagovat na plynulost provozu a mají větší prostor pro manévrování než na dálnici,“ říká Petr Vomáčka. Z levého také často odbočujeme přes protisměrný pruh, pravým tak mohou ostatní auta pokračovat rovně.
