"Mačkal jsem jiný pedály," směje se. To dělá pořád - než sedl za volant, vykouřil si půlku marihuanového "jointa". Jezdí evidentně špatně, nepřesně, brzdí buď zbytečně brzy, nebo naopak pozdě; sám má však pocit, že si užívá bezproblémovou jízdu.
Marihuana alias "tráva“ je lehká rekreační droga, kterou si s požitkem dopřávají tisíce lidí mladší i střední generace. Spousta z nich by "zkouřená“ za volant nikdy nesedla, další tvrdí, že naopak jezdí opatrněji, s menší agresivitou, uvolněně.
Zkusili jsme za pomoci špičkové měřicí techniky srovnat reakce střízlivého a "zkouřeného“ řidiče. A to na mosteckém polygonu, kde jsme prováděli i testy s alkoholem ...ČTĚTE ZDE
PUSŤTE SI VIDEO: JÍZDA S MARIHUANOU
Veselá droga
Můj redakční kolega coby příležitostný kuřák marihuany - a nyní pokusný králík - věří, že problémy mít nebude; já, suchar, tvrdím, že bude jezdit pomaleji a méně jistě. Takže nejdřív absolvujeme "střízlivé“ kolečko všemi atrakcemi polygonu a dostáváme se k tomu hlavnímu.
Řidič si zapaluje deseticentimetrového jointa, neboli cigaretu marihuany. Materiál je to kvalitní, silný, takže ji típá v polovině a uvelebuje se na dvacet minut v sedačce. Účinná látka THC začíná působit.
"Teď bych nešel řídit ani náhodou. Vím, že jsem ovlivněnej natolik, že by to nebylo bezpečný,“ říká kolega a začíná se usmívat. Po dvaceti minutách má sucho v ústech a dostává se do veselé nálady.
Ten solidní málomluvný chlapík se mění před očima: řeční, i když nemůže najít správná slova, a když se ho na něco zeptám, nikdy nezareaguje napoprvé. Ale tvrdí: "Myslím, že je to v pohodě, už můžu jít jezdit.“ Tak jdeme.
Zvládne smyk?
Začínáme tam, kde jsme střízliví končili: na desce, která "ustřelí“ pod zadní nápravou, a simuluje tak smyk. Ve střízlivém stavu to pro řidiče nebyl problém, pod vlivem "trávy“ jede o pět kilometrů pomaleji, smyk začíná srovnávat o 12 metrů později, ale auto nakonec zvládá.
Elektronika však vyhodnocuje pomalé reakce jako "nedostatečné řízení“. Problémy přicházejí i při vyhýbacím manévru: začíná brzdit o dva metry dále, ale na brzdu šlape prudčeji. A nevyšlapává spojku, takže mu zhasíná motor.
"Mačkal jsem jiný pedály, proto mi to chcíplo,“ směje se. To ostatně dělá skoro pořád. Špatný odhad se projevuje i při vyhýbacím manévru. "Začal se vyhýbat o šest metrů dříve, točil volantem větší silou. Neodhadl, že stačí méně, reakce byla přehnaná,“ komentuje šéf polygonu Jiří Patera.
Užívám si!
Stejná "přeopatrnost“ se ukazuje i při parkování mezi papírové kartony - jede velmi pomalu, vyklání se dokonce z okénka, ale manévr zvládá.
"Fakt si to dávám, baví mě to,“ libuje si šofér u slalomu, jehož výsledky jsou však špatné: jede nejpomaleji ze všech jízd, navíc převálcuje dva kužely. Jeden vleče pod autem, i když jej technici ve vysílačce vyzývají, aby zastavil.
"Droga způsobila mírnou dezorientaci v prostoru při rychlejším pohybu, což se popisuje i v literatuře,“ hodnotí lékařka Drahoslava Krhounková.
A ukazuje se ještě jedno riziko: jako spolujezdci se mi velmi lehce daří odvést pozornost šoféra jinam, takže zapomíná včas brzdit a hlídat si rychlost. Uvolněnost se však mění v euforii, když se nechá lehce vyprovokovat k rychlé jízdě. Pak dokonce zapomíná zatáhnout okénko, takže se všichni - včetně kamery - sprchujeme ve vodní bariéře.
Po zhruba dvou hodinách je po všem, působení drogy odeznívá. "Jsem v pohodě, teď bych mohl dělat cokoli, i řídit. Ale dál než tak 50 kilometrů bych neriskoval,“ říká náš šofér a skutečně už normálně komunikuje a reaguje; je pouze ospalý a utahaný.
A co na chování řidiče říká dopravní psycholožka Vlasta Rehnová? "Marihuana odvádí od reality, dává pocit, že řízení je pouze hra, stejně jako u alkoholu. I tyto projevy euforie, pocitu radosti z řízení, byť špatného a nebezpečného, se projevily. Pokud by se tak řidič choval v reálném provozu, jistě by se dostal do nebezpečné situace a ohrožoval by ostatní.“
