Loňský rok byl na nizozemských silnicích opravdu vražedný. Počet zaznamenaných vážných dopravních nehod tu přesáhl dvě tisícovky, a kolize si tu vyžádaly 737 lidských životů. Jde o hodně nemilý rekord, naposledy tu více než sedm stovek mrtvých bylo zaznamenáno v roce 2009.
Jak na základě vlastních informací upozorňuje Fond Slachtofferhulp, nezisková sociální organizace pro podporu obětí dopravních nehod, nemalý díl odpovědnosti za současnou tragickou bilanci připadá trestané řidiče – recidivisty. Ty, kteří se již dříve nějakým zásadním způsobem proti bezpečnosti na silnicích provinili. Piráty silnic, sběrače pokut za rychlou jízdu a notorické pachatele dopravních přestupků.
„Jak chcete vysvětlit pozůstalým obětí nebo těm, co musí žít s trvalými následky po nezaviněné nehodě, že hulvátským chováním způsobil ten samý řidič další tragédii?“ ptá se Ineke Sybesma, ředitelka Fond Slachtofferhulp. „Je v podstatě neobhajitelné, že se takoví vůbec mohou znovu účastnit silničního provozu, aniž by museli jakkoliv prokázat svou nápravu.“
Zpátky za volant
Řidiče, který spáchá vážnou dopravní nehodu, obvykle v Nizozemsku čeká soud a mastná pokuta, a je mu též odebráno řidičské oprávnění. Po uplynutí zákonné lhůty si může o zpětné vydání řidičáku znovu zažádat. Buď jej dostane v rámci administrativního řízení automaticky, anebo musí znovu skládat zkoušky. Z důvodu ochrany osobních údajů u nich nemusí hlásit, že zkoušky skládá napodruhé nebo napotřetí, a že řidičské oprávnění bylo dříve odebráno.
„Splnění nároků pro tyto jedince většinou nepředstavuje výzvu,“ komentuje situaci nizozemský Ústřední úřad pro řidičské zkoušky. „Problémem u nich nejsou nedostatečné technické znalosti nebo řidičské schopnosti, ale spíše jejich chování. A to u zkoušek stejně neodhalíme.“
Monitorovací zařízení by sledovalo jízdu problémových řidičů zevnitř vozu.
Fakt, že tento „filtr“ opakovaně selhává, a s časovým odstupem se tak na silnice znovu dostanou pachatelé závažných dopravních přestupků – jejichž chování často znovu vede k nějaké fatální nehodě – vyvolal širokou diskuzi.
Jež se promítla i do tvorby Národního akčního plánu bezpečnosti silničního provozu, vládních debat a jednání v Dolní sněmovně nizozemského parlamentu. A právě tam se dočkal výrazné podpory návrh neziskovky Fond Slachtofferhulp.
V krátkosti: řidičům, kteří se dopustili závažné dopravní nehody, by mohl soud uložit povinnost instalovat do svého vozu monitorovací zařízení. Které by kontrolovalo jejich jízdu a průběžně podávalo hlášení. Třeba o překročení rychlosti. Většina poslanců Dolní sněmovny se vyslovila pro, podporu návrhu vyjadřuje Ústřední úřad pro řidičské zkoušky.
Souhlasná stanoviska vydala i Ministerstva infrastruktury a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti a bezpečnosti.
Nástroj dozoru a trvalé převýchovy
Argumentují přitom nezbytnou prevencí, zvyšováním bezpečnosti silničního provozu a snižováním počtu dopravních nehod. Trvalou převýchovou neukázněných řidičů. Dozor by prý dokázal zabránit zmaření až 150 lidských životů ročně. Protože řidič-recidivista by v případě porušení dopravních předpisů přišel o řidičské oprávnění ve zrychleném řízení.
Návrh na povinné instalování monitorovacího zařízení má přistřihnout křídla řidičům, kteří se dopustili vážné dopravní nehody.
Fond Slachtofferhulp dodává, že v současnosti se již několik organizací zabývá vývojem takového sledovacího zařízení a testuje jeho technická řešení. Letos v létě by měl proběhnout tříměsíční zkušební provoz dvacítky prototypů. Zařízení by prý mělo sloužit i jako zámek, který po porušení předpisů nenechá řidiče nastartovat a odjet.
To už jsou ale detaily, které teprve čekají na řešení. Jasné zatím není, zda by soudci toto opatření ukládali automaticky, na jak dlouho, na čí náklady. Nejisté je, zda by po legislativní stránce věci měl být nucený monitoring řešen vyhláškou nebo přímo zákonem. Stávající návrh jej podsouvá jako součást nápravných opatření, jež by mělo být zahrnuto i do zákona o silničním provozu, a zakotveno i v trestním právu.
